Čína se uchází o světový dohled nad modrými přilbami

Jedná se o vojenskou jednotku s více než 100 tisíci muži. Výsledek čínského úsilí by mohl narušit dlouholetý monopol vnitřního velení Západu, změnit charakter mírových operací a - jak poukazují zejména bojovníci za lidská práva – předefinovat požadavky a hnací motor humanitární nápravy po celém světě.

Čína se podle vyjádření více a více diplomatů uchází o vedení zahraničních mírových operací, kterým bezmála dvacet let veleli Francouzi. Moskva zas pošilhává po politické sekci, která byla dlouhou dobu doménou Spojených států. Především Peking se tak podle magazínu Foreign Policy zákonitě snaží potvrdit svůj rostoucí světový vliv.

Zároveň tím ovšem mnohé partner znepokojuje. Mohlo by se totiž stát, že v příštích operacích OSN nebudou dostatečně akcentována lidská práva, která nejsou zrovna čínskou doménou.

A to navíc v době, kdy samotné modré přilby OSN čelí obviněním, že například ve Středoafrické republice nezabránily sexuálně motivovaným útokům a neochránily civilisty a humanitární pracovníky v Jižním Súudánu, konstatuje Foreign Policy.

“Číňané sníží úroveň a přepíšou pravidla pro mírové operace,” tvrdí například odborník Evropské rady pro zahraniční vztahy Richard Gowan. Pod hlavičkou OSN operuje dnes více než dva a půl tisíce vojáků v jedenácti zahraničních misích OSN a co se týče finanční podpory, je Peking druhý největší sponzor po Spojených státech. Čína každoročně operacím přispívá více než deseti procenty z celkového rozpočtu 8 miliard amerických dolarů.

Příslib vojáků i financí

Loni v září na summitu OSN slíbil čínský prezident Si Ťin Pching vyčlenit pro Organizaci spojených národů osm tisíc vojáků, vycvičit dva tisíce dalších a jenom pro stabilizační jednotky Africké unie deponovat 100 milionů dolarů.

“Když si uvědomíme, že Čína přispívá OSN větší jednotkou než ostatní čtyři stálí členové Rady bezpečnosti dohromady a po Washingtonu přispívá nejvíce do rozpočtu, kdo se může divit, že chce celou sekci mírových jednotek také řídit?” říká bezpečnostnímu magazínu Foreign Policy nejmenovaný úředník OSN.

Spojené státy, Británie a Francie se o nejvyšší pozice v sekretariátu OSN utkávají od konce studené války. V čele modrých přileb stojí už čtvrtý Francouz, blízkovýchodní sekci má na starost druhý Američan a organizaci humanitární pomoci vede momentálně třetí Brit, někdejší člen britských konzervativců Stephen O´Brien.

A Čína s Ruskem na tohle rozdělení pozic jen mezi některé velmoci začíná poukazovat stále častěji. Na oficiální recepci odstupujícího jihokorejského generálního tajemníka OSN Pan Ki Muna si ruský ministr zahraničí Sergej Lavrov například stěžoval, že jeho vláda je jediná ze stálých členů Rady bezpečnosti, která nemá funkci zástupce generálního tajemníka. Tak to alespoň americkému magazínu Foreign Policy řekl jeden ze zkušených diplomatů OSN.

Rusové poukazují na americký monopol v politických strukturách OSN a požadují, aby se zástupci ve funkcích propříště alespoň střídali. Je ale třeba podotknout, že v osobě Jurije Fedotova dvě dekády vedli centrálu OSN v Ženevě a podobně jsou zastoupení ve vídeňském úřadu OSN pro boj s narkomafiemi nebo středisku humanitární pomoci OSN v New Yorku.

Udržení vlivů

Většina čínských modrých přileb slouží v afrických zemích, kde si Peking udržuje obchodní, politický a bezpečnostní vliv. Číňané mají dnes svoje vojáky například v Mali, Libérii, Demokratické republice Kongo a Jižním Súdánu. Několik čínských vojáků se už také stalo oběťmi islamistických útoků.

Jak dál uvádí magazín Foreign Policy, Číňané jsou zároveň osmým rokem aktivní v operacích proti pirátům u pobřeží Somálska a nedávno založili vedle Spojených států a dalších velmocí svoji vlastní vojenskou základnu v Džibuti. Nikdo z funkcionářů čínské mise v OSN ale nechce momentální ambice a snahu Pekingu obsadit klíčové pozice potvrdit. Někteří diplomaté poukazují na to, že zadání OSN by dokonce mohlo vystavovat Číňany střetu zájmů. Jiní poukazují na to, že letos čínské modré přilby spolu s Nepálci a Etiopany nedokázali čelit násilí v Jižním Súdánu. Peking podle jednoho evropského diplomata zajímá spíš politický vliv v OSN.

Ten ale bude důležitý i při finančním rozhodování – bezpečnostní magazín Foreign Policy připomíná, že Američané nedávno spolu se západními spojenci přehlasovali Čínu, když se jednalo o nákup dronů pro jednotky OSN v Mali a Kongu.

Pokud by ale Číňané měli svého nového zástupce ve vedení modrých přileb, fiskální otázky by se vyvíjely jinak, dává příklad magazín Foreign Policy.