Proč Číňané nepoužívají emaily

Autor článku píše, že v mnoha částech světa se zdají být emaily věčné, ačkoliv jsou reliktem éry před mobily a sociálními sítěmi. V Číně se ale maily nikdy neuchytily. Preferovaným způsobem komunikace mezi přáteli, rodinami, kolegy, obchodními partnery - ba dokonce i mezi lidmi, kteří se vzájemně neznají - je chat. Aplikaci We Chat v Číně používá skoro 900 milionů uživatelů měsíčně, její poskytovatel ovládá trh s online publikacemi a mobilním platbami.

Chat místo mailu

Článek v časopise Quartz popisuje situaci na přelomu tisíciletí, kdy se chat stal v Číně základním komunikačním prostředkem na internetu místo emailů. Společnost Tencent, která We Chat provozuje, to dokázala odhadnout předem. Podle propočtů Světové banky připadalo tehdy na 100 lidí na světě něco přes padesát počítačů. Prvními uživateli internetu byli pracující dospělí nebo studenti, kteří se chtěli propojit se světem kvůli práci. Email se stal primárním způsobem komunikace. Počítače se začaly objevovat nejen v kancelářích, ale i v domácnostech a ve školách. Rodiče a učitelé mladým lidem radili, aby si jako první krok založili mailový účet. V Číně ale v tutéž dobu připadaly na 100 lidí jen 1-2 počítače. Chyběly domácnostem mimo velká města, studentům se nevešly do přeplněných pokojů. Po roce 2000 došlo k rozmachu internetových kaváren. Chodili do nich ti, kdo neměli vlastní počítač a chtěli se bavit.

Podnikatel Fritz Demoupoulos, spoluzakladatel čínského cestovatelského serveru Qunar, popisuje, že v těch letech Číňanům chyběla zábava, bylo málo kin, karaoke barů nebo míst na bowling. Právě proto se internet stal fenoménem mladých. Podle statistik Pewova střediska bylo sedmdesáti procentům čínských uživatelů internetu v roce 2007 méně než 30 let. Mladí zákazníci hráli v internetových kavárnách videohry. Nemohli si vyměňovat emaily, protože neměli vlastní počítač. SMSky byly drahé, zvláště pokud se posílaly mezi různými čínskými provinciemi. Většina uživatelů internetu proto spolu chatovala přes desktopový program zvaný QQ. Společnost Tencent, dnes jedna z nejbohatštích firem na světě, s ním přišla v roce 1999. Když v roce 2004 vstupovala na burzu, měla už 355 milionů registrovaných uživatelů. Současná data společnost odmítla poskytnout.

Co vydělává

V článku v časopise Quartz se dočteme, že chatovací aplikace QQ stavěla na mladých uživatelích. Nezabírala moc datového prostoru a dala se snadno stáhnout i při vytáčeném internetu. Data byla uložena na serveru, což umožnilo si odkudkoliv stáhnout starší konverzaci. Uživatelé si mohli vybrat svého avatara nebo posílat emotikony. Propojili se pak i s nejstarší čínskou sociální sítí Qzone. Aplikace QQ nabízela také hry, hudbu a dokonce virtuálního domácího mazlíčka, podobného tamagoči. Firma Tencent byla jediná, která tehdy chat poskytovala.

Počítač, klávesnice, internet, psaní, nehty, ženské ruce|foto: Fotobanka Pixabay

Koncem 90. let byla neúspěšnější internetovou společní na světě Yahoo. V roce 1996 vstoupila na burzu, v roce 1999 už měla tržní hodnotu přes 100 miliard dolarů, hlavně díky reklamě. Quartz to píše s odvoláním na Shermana So, autora knížky o internetové revoluci v Číně. Velké příjmy svým vlastníkům nepřinesly jiné chatovací aplikace, jako byly ICQ, Yahoo nebo MSN Messenger. Velké čínské internetové firmy té doby, jako byly Sina, Sohu a Netease zkusili vytvořit podobný portál jako Yahoo, založený na reklamě a chatu moc nevěřili. Také vlastník QQ, firma Tencent chtěla chat prodat, podobně jao ICQ připadla firmě AOL. Jenže, jak QQ nabírala na popularitě a propukla dot - com bublina, desktopovou chatovací aplikaci se nikomu nechtělo kupovat. Nezdálo se, že by mohla vydělávat.

100 milionů registrovaných uživatelů

V půlce roku 2001, to bylo těsně poté, co byly internetové společnosti v potížích, měla už aplikace QQ 100 milionů registrovaných uživatelů. Denně jich přibývá dalších 500 tisíc. Řada Číňanů údajně zapomněla, že součástí aplikace je i emailová služba a dál používala chat. Nechuť k emailu se v Číně přenesla i do období chytrých telefonů. Podle údajů čínského Internetového informačního centra nárůst užívání internetu souvisí s nástupem těchto modelů, většina Číňanů se na internet připojuje přes mobil.

Globalizace a zrod vlastních start-upů vede k tomu, že se Čína v posledních letech přizpůsobuje internetové kultuře jinde ve světě. Číňané častěji než dřív studují na zahraničních univerzitách. Startupy v Číně i v zahraničí najímají zaměstnance ze všech částí světa a slouží zákazníkům v různých zemích. Čínská zdrženlivost vůči emailům ale přetrvává a to i ve služebním styku - většina uživatelů emailů je ve Spojených státech. Thomas Luo pro jehož technologický blog píšou autoři z Číny i z Ameriky tvrdí, že když Číňan posílá email, má pocit, jako by někomu posílal peníze na účet. Číňané jsou v obchodním styku neformální a zvyklí na rychlé jednání a k tomu se více hodí chat. Před písemnými memorandy dávají přednost ústní dohodě. Některé start-upy ve Spojených státech slibují, že s emaily skoncují. Ale jen málo z nich uspělo, některé možná budou muset skončit. Pokud se ale někdy emaily přestanou používat, internetový trh ve světě se bude o trochu víc podobat čínskému.