V Římě zvažují zavedení starověké měny sesterciů, aby zachránili tamní obchody

Staré jméno by ovšem mělo být použito pro hypermoderní elektronickou měnu. Autorem projektu je finanční poradce Andrea Mazzillo, který chce novou lokální měnou povzbudit podnikatele i začínající projekty, jimž banky odmítají poskytovat úvěry. Měna by podle něj fungovala pouze v elektronické obchodní platformě, kam by se římští podnikatelé a jejich obchodní partneři zaregistrovali. Společně by pak mohli obchodovat, úvěrovat i vykazovat zisky.

Milánský profesor ekonomie Luca Fantacci, že virtuální měny vznikají na celém světě. „Vychází to z předpokladu, že taková měna spojí podnikatele v určité oblasti, vytvoří dodatečnou poptávku po místním zboží a přitom z regionu neodčerpá žádné finance,“ vysvětlil Timesům expert.

Bezúročná měna

Ekonomové z římské radnice se pokusí napodobit úspěšný sardex, měnu, která funguje na Sardinii a propojuje tam stovky podniků. „Systém je tam regulován, takže člověk nezíská úvěr automaticky. Nebude na něj ale čekat tak dlouho jako v bance, a navíc se z virtuální měny neplatí úroky, což některým odvětvím hodně pomáhá,“ říká Fantacci. Sardex podle něj vznikl ve snaze omezit negativní dopady nepokojů na finančních trzích na lokální ekonomiku.

Nejúspěšnější virtuální měnou na světě je podle deníku The Times švýcarský WIR, který vznikl za hospodářské krize v roce 1934. Dnes jím platí 45 tisíc členů. S myšlenkou elektronické měny si od počátku pohrával zakladatel Hnutí pěti hvězd a komik Beppe Grillo, a podporuje ji také římská starostka ze stejného hnutí Virginia Raggiová. Její snahy rozhýbat ekonomiku a reformovat otřesný stav služeb zatím vyznívají naprázdno. „Lidé si ze sesterciů dělají legraci, ale pro obnovení důvěry a ekonomických vazeb může mít tahle měna velký význam,“ říká závěrem Mazzillo.