Mayová ve Florencii přednesla klíčový projev o brexitu. K městu Británii pojí zvláštní vztah
Britská premiérka Theresa Mayová se pátečním projevem v italské Florencii pokusila prolomit patovou situaci okolo brexitu. „Když tento záměr před několika dny oznámila, její mluvčí řekl, že ministerská předsedkyně chce promluvit ve městě, které mělo v celých svých dějinách zcela mimořádný obchodní význam.
Svou řečí chtěla také vzdát hold renesančnímu dědictví města. Byla dokonce připravená zdůraznit, že právě Florencie naučila Brity, co to znamená být Evropany,“ píše v poznámce britský deník The Times.
Ministerská předsedkyně pronesla řeč v jedné z nejslavnějších bazilik, chrámu Santa Maria Novella. Stoupenci brexitu podle Timesů nepochybně s chutí zdůrazní, že právě z tamní kazatelny církev zahájila proces, ve kterém byl Galileo Galilei odsouzen za své radikálně nové vidění světa.
„Mayová si jen stěží mohla vybrat paradoxnější místo a město k pronesení své zásadní řeči,“ píše deník. Mluvila zde totiž o odchodu Británie z Evropské unie, a přitom právě Florencie byla hlavním magnetem, který Brity k Evropě přitahoval blíž. Posledních 300 let trvalo s malými přestávkami velmi silné pouto mezi Británií a Florencií.
Kavalírské cesty
Celé generace poutníků a turistů sem přijížděly za poznáním renesance, kultury a krásy. Florencie je domovem nejstarší britské zahraniční kulturní instituce. Romanopisec E. M. Foster do tohoto půvabného města zasadil svá literární díla, která oslavují cestu britských žen k citovému a estetickému osvobození z pout pokrytecké viktoriánské morálky.
Britská vazba na Florencii podle Timesů zůstává i dnes silná, a tak není divu, že se na Mayovou přichystala skupina britských expatriatů, kteří své proevropské smýšlení demonstrovali u bývalého britského konzulátu.
Britská diplomatická přítomnost podle Timesů začala už v polovině 15. století. Ale i předtím se Britové stihli zapsat do místních dějin. Žoldnéř John Hawkwood vybojoval za Florencii mnoho bitev a ve zdejším Dómu je mu věnovaná slavná freska.
Na popularitě ale získalo město až v 18. století. Tehdy patřilo k bontonu absolvovat cestu do Itálie a zejména do Florencie. Takzvanou „Kavalírskou cestu“ podnikali šlechtičtí synkové jako součást a vyvrcholení jejich vzdělávání. Cesty trvaly několik let, byly spojené se studiem na zahraničních univerzitách, a cestovatelé se tam seznamovali nejen s jazyky, ale i s fungováním cizích dvorů a získávali potřebné kontakty.
Francouzský filosof Montesquieu v roce 1729 ironicky poznamenal že „Britové odvážejí z Itálie, co se namane – obrazy, sochy, busty a portréty“. Málokdy si ale prý odnášeli něco cenného, protože Italové jsou lepší obchodníci a nemíní žádný artefakt odevzdat lacino. „Ital by raději prodal vlastní manželku než originál Rafaela,“ glosoval tehdejší poměry filosof.
Florenťané nemají Brity v lásce
V druhé půlce 19. století už tvořili cizinci třetinu obyvatelstva Florencie, a zdaleka nejvíce z nich bylo Britů. Po slavném útěku před rodinným nesouhlasem k sňatku se zde usadili slavní manželé, básník Robert Browning a jeho manželka Elizabeth Barrettová Browningová. Jejich dům Casa Guidi se stal vyhlášeným literárním a politickým salonem.
V roce 1917 skupina anglických a italských vzdělanců založila ve Florencii Britský institut, který měl posilovat kulturní vztahy mezi oběma zeměmi. Už sto let rozšiřuje horizonty mladých Britů, ke kterým patřila v nedávné době i jistá Catherine Middletonová,“ píší Timesy v narážce na manželku v pořadí druhého následníka trůnu prince Williama.
Mayová dnes ve Florencii slíbila, že Londýn nepřipustí díru v unijním rozpočtu poté, co v březnu 2019 Evropskou unii opustí. Britská vláda podle ní stojí o přechodné období po brexitu, a je připravená uhradit tzv. závěrečný účet za britské členství.
Paradoxem je, že florentské banky nemají na britské finančníky příliš dobré vzpomínky, píše ironicky deník The Times. Ve 14. století anglický král Edvard III. nesplatil válečnou půjčku ve výši mnoha tisíc zlatých florinů a způsobil pád florentských bank. Dodnes prý na Brity vzpomínají Florenťané ve zlém.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Kdo jste vy? Klára, nebo učitel?
Tereza Kostková, moderátorka ČRo Dvojka
Jak Klára obrátila všechno vzhůru nohama
Knížka režiséra a herce Jakuba Nvoty v překladu Terezy Kostkové předkládá malým i velkým čtenářům dialogy malé Kláry a učitele o světě, který se dá vnímat docela jinak, než jak se píše v učebnicích.
