Podpora stanic handicapovaných zvířat
Společnost Lesy České republiky hodlá letos podpořit síť národních stanic pro handicapovaná zvířata, a to jedním milionem korun. Stanice v Česku, je jich celkem 26, spravuje Český svaz ochránců přírody. Kvůli hospodářské krizi nemá ale dost peněz na financování jejich rozvoje. Hostem v Radiu Česko byl Petr Stýblo, ředitel kanceláře ČSOP.
Jak provoz stanic pro handicapovaná zvířata ovlivnila krize?
Poměrně významně. Loni touto dobou jsme přes ústředí ČSOP mohli rozdělit záchranným stanicím kolem 9 milionů korun, letos máme pro tuto chvíli, i se zmíněným darem Lesů ČR, 1,5 milionu korun. Samozřejmě máme určité přísliby, ale už také víme, že nějaké peníze, které jsme měli k dispozici v minulosti, letos nedostaneme.
Budete muset zavřít některou z těch 26 záchranných stanic?
To si dost dobře neumím představit, protože o těch konkrétních stanicích lidé vědí a využívají je. Zvířata jsou stále zraňována a když náhodou nějakou stanici zavřeme, bude to znamenat pouze problém pro sousední stanici, která bude muset zvířat přijmout více. Spoléháme na to, že během roku seženeme další finance, ať už to budou sponzoři nebo spíše drobní dárci.
Jak jste financováni, kromě sponzorů a dárců?
Vzhledem k tomu, že jsme občanské sdružení, tak peníze od sponzorů, dárců, případně dotace od státu tvoří 100% našich prostředků. Máme veřejnou sbírku Zvíře v nouzi na stránkách www.zvirevnouzi.cz, kde jsou informace o tom, jak mohou přispívat občané. Dobře víme, že přijde doba, kdy se nebudeme moci spolehnout ani na stát, ani na velké dárce a sponzory, a většinu financí budeme získávat prostřednictvím veřejné sbírky. My vlastně plníme službu veřejnosti. Tím, že někdo nalezne zraněné divoké zvíře a chce, aby bylo o zvíře dobře postaráno, my to zajistíme.
Jakých chyb se lidé nejčastěji dopouštění, když se rozhodnou, že zvíře donesou do stanice?
To je aktuální téma zejména teď na jaře, protože nejčastěji lidé chybují ve vztahu k mláďatům. Myslí si, že když naleznou někde osamoceného zajíčka nebo srnečka, je zvíře opuštěné, ovšem ve chvíli, kdy se ho dotknou, potom už nezbývá nic jiného, než ho sebrat a dát k nám. Zajíčci pak mají 50% i vyšší úmrtnost, protože je velmi obtížné je vychovat a ještě obtížnější připravit na život v přírodě. Určitě je to důsledek toho, že lidé žijí čím dál více odtrženi od přírodních zákonitostí a nevědí základní věci. Jako že když najdu malé ptáče vypadlé z hnízda, můžu na něj sáhnout a vrátit ho do hnízda, ale naopak najdu-li malého zajíčka, nesmím na něj v žádném případě sahat, protože pokud ten zajíček nepobíhá a nepíská, nic mu nehrozí a máma se k němu vrátí a nakrmí ho. I pro osvětu a výchovu slouží záchranné stanice, to je jejich důležitá úloha. Stanicemi projde zhruba 80 tisíc návštěvníků ročně, zejména školních tříd a vůbec dětí a mládeže, a my jim právě na zvířatech můžeme ukázat, kde chybují a co by mohli změnit.
