Na farmě v Bykoši pěstují netradiční zeleninu
Po poli jsou rozházené obrovské oranžové koule a člověka mimoděk napadne, že do české bramborové krajiny tato zelenina ani nepatří. Však se u nás dýně nepěstují ve velkém dlouho. Farmář Jan Brotánek však před lety zjistil, že dýněmi může pokrýt díru v trhu, a pustil se do setí. Dnes pěstuje dýně různých barev a tvarů. Jeho farma v Bykoši na Berounsku je mezi milovníky a znalci dýní pověstná.
„Dýně máme rádi,“ potvrzuje Josef Brotánek. „Dýňové polévky jíme od září do listopadu, každý víkend máme také dýňové koláče. Žena je z toho už otrávená,“ připouští.
Důchodce Josef Brotánek sedí na dvorku selského stavení a v horkém odpoledni popíjí pivo. Statek jeho rodině sebrali za minulého režimu a zdevastovaný mu ho vrátili ještě před revolucí. Už tehdy jezdil prodávat zeleninu a s manželkou Helenou občas prodávali také dýně.
Do pěstování dýní se ve velkém pustil až syn Jan Brotánek, vyučený kuchař. Jednoho dne se sebral a odjel na zkušenou do Ameriky. Nejprve vařil v New Yorku, až nakonec skončil v Kanadě, kterou považuje za dýňovou velmoc. Právě tam zjistil, že s touto starou kulturní plodinou může prorazit v Česku.
„Restaurace si na dýni zvykají a i zákazníci se musí naučit, že jde o dobrou zeleninu. Jeden člověk mi říkal, že by dýňovou polévku nikdy nejedl, ale jak ochutnal tu naši, tak změnil názor,“ popisuje Jan Brotánek.
Jan Brotánek nepěstuje jen dýně, na jeho polích můžeme najít také artyčoky, mochyně, cukety, tedy v Česku spíše neobvyklé plodiny. „Když vypěstuji plodiny, které by se musely dovážet ze zahraničí, prodám je restauracím za nižší cenu,“ vysvětluje svůj koncept.
Čtyřicátník Jan Brotánek není žádné tintítko, ale sklizeň obrovských dýní ze čtyř hektarů pozemku mu dá zabrat i tak. Plody své práce dodává především do restaurací a také lidem, kteří na farmu přijíždějí. Velký odbyt má před dušičkami, kdy se i v Česku slaví anglosaský svátek Halloween, během něhož si lidé vyrábějí dýňové lampy v podobě strašáků.
„Je to pěkná práce. O víkendech k nám jezdí děti, aby si vydlabaly svou dýni. Nejsem klasický zemědělec, a tak bych asi nemohl pěstovat obilí nebo kukuřici,“ domnívá se.
Jan Brotánek má jako každý farmář nárok na dotace, nikdy o ně však nepožádal. Nechce si kazit život vyřizováním žádostí, jednáním s úředníky a hlídáním termínům. To se raději projde dýňovou plantáží.
