Stromy mnohde nahrazují okrasné květiny. U silnic nebo nad potrubím

V Brně je momentálně kolem čtyřiceti květinových záhonů a pásů. Neustále ale přibývají nová místa, kde se květiny vysazují.

V prvních jarních dnech nastává období, kdy pracovníci Veřejné zeleně osazují nové záhony a upravují trvalkové porosty.

Protože letos byla zima dlouhá, čeká pracovníky hektické období, kdy v krátkém čase musejí stihnout hodně práce. „Nyní se začínají objevovat špičky krokusů. To je pro nás signál, že nastal ten nejzazší termín, kdy musíme ostříhat trvalky a shrabat listí,” vysvětluje Michaela Doubravová z Veřejné zeleně. Listí, které pracovníci Veřejné zeleně nyní shrabují, během zimních mrazů ochránilo mnoho květin. „Tam, kde na zemi neleželo listí, nám květiny pomrzly,” dodává Michaela Doubravová.

Obyvatelé Brna se s květinovými záhony a travnatými pásy mohou setkat jak na kruhových objezdech, tak i podél silnic. Pracovníci Veřejné zeleně ale zakládají i nové záhony. Květinami osazují prázdné čtverce v chodnících, kde byly skáceny staré stromy. Na mnoha těchto místech nemohou být kvůli ochraně inženýrských sítí vysázeny nové stromy.

Taková situace nastala například v části Vídeňské ulice. Pod chodníky leží vodovody, plynovody, kanalizace nebo optické kabely internetového připojení. K těmto všem inženýrským sítím se váží ochranná pásma. Pokud například pod chodníkem vede kanalizace nebo vodovod, nový strom se může vysadit až ve vzdálenosti dvou a půl metru. Kořeny rozrůstajícího se stromu by mohly poškodit potrubí uložené v zemi.

Kromě osazování těchto míst květinami existuje také řešení, které umožňuje i v blízkosti inženýrských sítí zasadit nové stromy. Prokořenitelné buňky jsou boxy, které se umístí pod chodník. Tyto konstrukce zajišťují stromům přísun živin. Zároveň ale i chrání inženýrské sítě před poškozením.

Prokořenitelné buňky jsou výrazně dražší řešení než založení květinového záhonu. Přesto budou poprvé v Brně použity letos při rekonstrukci ulice Gorkého.