Francouzi přišli o bochníky chleba. Může za to Napoleon?
Historie francouzské bagety je dlouhá, stejně jako sám její tvar. Vše začalo na konci 18. století, v revoluční době.
Francouzi tehdy chtěli jednou pro vždy skoncovat s hladovými bouřemi kvůli nedostatku chleba. Za jakobínské diktatury byla proto dekretem stanovena jeho závazná velikost a jednotná cena.
Tímto krokem jako by odzvonilo tradičním rozměrům bochníku. Traduje se, že podlouhlý tvar nový chléb získal za císaře Napoleona. Prý proto, že se vojákům lépe nosil v kapse. Na této historce ale nejspíš mnoho pravdy nebude.
Není bageta jako bageta
Cena bagety byla až do 80. let minulého století pevně daná zákonem a její rozměry stanoveny na 80 centimetrů a 250 gramů. Její kvalita ale upadala. Roku 1993 proto nový dekret zavedl „tradiční bagetu“, která je sice dražší, ale chutnější.
Předchůdce dnešní bagety totiž do Francie doputoval z Rakouska. Ve 30. a 40. letech 19. století se v Paříži rozšířil jako tzv. vídeňský chléb. Na rozdíl od běžného chleba se připravoval z pivních kvasinek a bez mléka. Velmi rychle si získal na oblibě, a to hlavně u šlechty. Pro prostší Francouze měl tu nevýhodu, že rychle tvrdl.
Bagetu dnešního typu ale ve francouzských pekařstvích nalezneme až od 20. let 20. století. Toto křupavé světlé pečivo získalo svou jedinečnou chuť tak trochu nedopatřením. Jelikož pekaři toho času nesměli pracovat dříve než od čtyř hodin ráno, nezbýval jim čas na upečení bochníků. Přešli proto k pečení baget.
