Skály pod Jelením vrchem si oblíbily mohutné smrky. Rostou uprostřed balvanů

31. červenec 2017
Česko – země neznámá

Pod Jelením vrchem v překrásné přírodě Krušných hor vedou naučné stezky a zurčí horská řeka Rolava. A také tu najdete zajímavou skálu, ve které se uchytilo hned několik stromů. Vysoké mohutné smrky vypadají, že neživou skálu rozpůlily. A existuje také několik pověstí, jak obrovské placaté balvany vlastně vznikly.

Jedna z pověstí vypráví, že balvany pod Jelením Vrchem jsou zkamenělými peřinami po jedné nezdařené veselce. Příběh začíná u zamilované dvojice. Snoubenci si dali slovo, že se vezmou, až se mladík vrátí z vojny nebo až našetří nějaké peníze a vrátí se z učení. Přesvědčil by tak bohaté rodiče nevěsty, že on je ten pravý. Opravdu po několika letech přišel, jenže nevěsta nevydržela tlak okolí.

Byla domluvená svatba s jiným mladíkem. Celá vesnice se připravovala na veselku, když přišel původní nápadník. Zhrzený z celé situace se spojil s temnými silami a celou vesnici proklel. A věno v podobě povozu plného peřin zkamenělo.

A jak to bylo doopravdy

Míst, na která by pasovala podobná pověst, najdeme v oblasti víc. Ve skutečnosti za skály může proces mrazového zvětrávání žuly. Na konci doby ledové se do puklin a proláklin v žulových skalách dostávala voda, která v noci nebo v dalším chladném období zamrzala a roztrhala skály na ploché balvany.

Stromům je jedno, kde rostou

A tak jsou tu dodnes i po milionech a milionech let. Někomu mohou až 20 tunové bloky připomínat sněhuláky, jinému zase tajemné trolly. Skály u Jeleního vrchu mají onu přidanou hodnotu o zástupce živé přírody. Mohutné smrky, tak 100 až 150 let staré, asi netušily, jak zajímavé místo si vybraly. Dnes působí v kombinaci s šedivou skálou bizarně.

V okolí můžete najít spousty větších a pro někoho možná zajímavějších, a proto také známějších skal. Například Dračí skálu. Ale ani na ní, ani nikde jinde nerostou hned tři obrovské smrky.

autor: Pavel Halla
Spustit audio