Jaroslava Obermaierová: Je to příjemná práce, až na to ranní vstávání

Jaroslava Obermaierová se od pěti let věnovala baletu. Později ji však zaujalo herectví. Sama ostatně říká: „Balet má krátký život, už ve třiceti jste stará, a ani maminka si to moc nepřála. A pak také, já jsem nikdy nebyla úplně ideální typ na baletku. To jsou takové křehotinky. A to já rozhodně nejsem.“

V roce 1968 absolvovala Jaroslava Obermaierová DAMU. Po absolutoriu hrála na divadlech v Kladně a Mladé Boleslavi. Následně byla členkou hereckého souboru Divadla E. F. Buriana.

„Byl to hezký život. Hráli jsme pěkné věci, i když samozřejmě taky ne pořád, i tam se musely hrát hry poplatné době. Divadlo stejně nakonec zrušili a bylo těžké dostat se do dalšího angažmá. Už mi nebylo dvacet ani třicet, a přiznám se, že jsem se o to vlastně ani nepokoušela. Spíš jsem si začala zvykat na volnou nohu,“ vzpomíná na své působení v Divadle E. F. Buriana Obermaierová.

Jako devatenáctiletá studentka dostala roli ve filmu Souhvězdí panny, kde proslula na svou dobu poměrně odvážnou erotickou scénou. Následovaly další filmové i televizní role jako Dita Saxová, Žert, Kladivo na čarodějnice, Dívce na koštěti, Babička, Marečku, podejte mi pero!, Což takhle dát si špenát a mnoho dalších. Jaroslav Obermaierová bývá také někdy označovaná jako nejobsazovanější česká herečka.

Čtěte také

A jak se dívá na svou popularitu?

Region na cestách - Masarykovo náměstí v Benešově

„Je pravdou, že se lidi na mě občas podívají, někdy mě dokonce osloví. To je v pořádku, ale asi nejhorší je, když na mě začnou pokřikovat puberťáci. Je to nevychovanost. Já tomu říkám, že takové chování je o špatných maminkách…“

Jaroslava Obermaierová patří také k hlavním tvářím nekonečného seriálu Ulice na televizi Nova, kde hraje jadrnou prodavačku Vilmu Nyklovou.

„Za ty roky mi ta role přirostla k srdci. Je to příjemná práce. Až na to ranní vstávání. Ale dělám ji ráda, protože točení mě baví víc než například práce na jevišti. U seriálu si přečtu, co tam na ten den mám, naštěstí mám fotografickou paměť, takže si to hned zapamatuji. Co neumím, to si vymyslím, a hned druhý den to můžu zapomenout. Nemusím to držet v hlavě jako u divadla. Nerada hraji něco dlouho.“

Jaroslava Obermaierová má ráda lidi, ale i svůj klid. Umí člověka pobavit, a když vypráví historky z natáčení nebo z divadla, přidá k tomu i kus svého herectví. Člověk se s ní nenudí. Rozhodně to není Nyklová z Ulice. Je to dobrácká a usměvavá dáma. Tak ji znají sousedé i její kamarádi. A tak ji poznáte i vy.

autor: Stanislav Zdílna
Spustit audio