Hlučínské koláče - fenomén s uždibovanou posypkou
Pokud jste někdy byli na návštěvě u Prajzáků, určitě jste ochutnali takzvané Hlučínské koláče. A je především důležité vědět, že Prajzáky myslíme původní obyvatele Hlučínska.
Jejich název pochází z německého Preußen, česky Prusko. Tamní obyvatelé se totiž považují za obyvatele pruského Slezska a jsou na to náležitě hrdí, stejně jako na specifický jazyk této oblasti nebo na jejich kuchařské speciality.
Hlučínské koláče se od jiných liší na první pohled. Jsou mnohem větší a také mají speciální posypku, která se vyrábí uždibováním těsta a jeho tvarováním. Sladká dobrota se na Prajzské dříve pekla jen při významných a slavnostních příležitostech. Výroba totiž rozhodně není laciná. V koláčích je především hodně tuku.
Dříve přidávaly hospodyňky do těsta husí sádlo, aby koláče zůstávaly dlouho vláčné. Do tvarohové nádivky se dává máslo, to stejné platí pro posypku. Péct tyto koláče dnes učí mladé hospodyňky spisovatelka a folkloristka Jana Schlossarková.
Co rodina, to jiný koláč
Lákavě vonící koláče s nádivkou povidlovou, makovou i tvarohovou nepečou jen tamní hospodyňky. Patří ke stálé nabídce snad každé pekárny v Kravařích, Hlučíně, Bolaticích nebo Píšti. I když je všude nabízejí pod stejným názvem, přece jen se od sebe trochu liší.
Rozdíly najdete také u koláčů z privátních kuchyní. Každá rodina si recept na předává z generace na generaci a občas si ho upravuje, takže chtě nechtě vznikají drobné rozdíly postupem času.
Koláčová sláva
Například původní Hlučínský koláč měl v průměru 15 centimetrů, v současnosti se peče menší. Jedním z důvodů jsou i drahé suroviny. Hospodyňky je proto dělají menší, aby jich ve výsledku bylo více.
Přesto zůstává Hlučínský koláč gastronomickým fenoménem, který přežil monarchii, dvě světové války, komunismus a současnou konzumní společnost. Přes obrovskou konkurenci jiných sladkých dobrot, tradičních i novodobých, je na Prajzské stále neodmyslitelnou součástí každé větší rodinné nebo obecní slávy.
Hlučínské kulinární poklady
Na Hlučínsku můžete ochutnat mnoho dalších chutných sladkých jídel. Například vynikající jsou koblihy zvané „kreple“, které se hned po upečení v rozpuštěném tuku obalí cukrem. A až pojedete do Hlučína a nabažíte se sladkého, nezapomeňte vyzkoušet třeba chlebovou česnekovou polévku zvanou „brotzupa“ nebo tamní hovězí a vepřové guláše a zabijačkové či zvěřinové pochoutky.
A pokud si chcete připravit nějaké hlučínské jídlo doma, můžete nahlédnout do knihy receptů, které sesbírala a dala dohromady spisovatelka a folkloristka Jana Schlossarková.
Recept na Hlučínské koláče
(asi 60 až 65 kulatých koláčů):
Ingredience na těsto:
60 dkg polohrubé mouky, 40 dkg hladké mouky, 25 dkg cukru krupice, 15 dkg másla, 5 dkg sádla, 5 dkg oleje, 10 dkg droždí, 2 dkg soli, 0,5 l vlažného mléka, 3 žloutky
Ingredience na posypku:
60 dkg hladké mouky, 30 dkg másla máslo, 30 dkg práškového cukru, 1 žloutek
Postup:
Napřed zpracujeme v míse tuk, žloutek a cukr, pak zapracujeme mouku a necháme odpočinout v chladu. Hlavní zásada je pracovat v teple a nespěchat (mouku můžeme dát ohřát do trouby zahřáté na 25 stupňů).
Na sporáku, na nejmenším hořáku, dáme pomaličku roztápět tuky. Mezitím si prosejeme teplou mouku, do které zamícháme sůl. Pokud nemáme instantní droždí, musíme udělat kvásek – odebereme 1 dcl teplého mléka, přidáme 1 lžičku cukru, droždí a trošku mouky. Do zbylého mléka rozkvedláme žloutky a cukr, vlijeme spolu s kváskem do připravené mísy s moukou. Zpracujeme, až se vše spojí, přidáme po částech rozpuštěné tuky – pozor – vlažné, ne horké!
Dobře propracujeme, nejlépe rukou, až je těsto hladké a necháme kynout. Po vykynutí promícháme a opět necháme 10 minut kynout. Opakujeme ještě jednou. V chladnějším prostředí nepřikrýváme těsto peřinou, ale dáme kynout do trouby nastavené na 25 stupňů.
Aby koláče byly hezky kulaté a jeden jako druhý, postupujeme takto:
Těsto nakrájíme na kousky o váze 4 dkg, dlaněmi tvarujeme kuličky, klademe na vál a necháme kynout. První polovinu kuliček rozděláme na placičky, do kterých balíme kuličky z tvarohu velikosti větších pingpongových míčků a dobře uzavřeme. Klademe na plech na pečící papír švem dolů a necháme ještě chvilku kynout. Pak opatrně zploštíme do tvaru koláčků, pomůžeme si hříbkem na látání ponožek (pozor! – ne příliš – rozlijí se do správné velikosti při pečení) a potřeme vejcem rozšlehaným asi ve 4 lžících mléka.
Doprostřed dáme jednu posypku ve tvaru kuličky (označení tvarohového koláče) a pak klademe posypky do tvaru kopretiny, dlaní jemně připlácneme a vložíme do trouby rozehřáté na 190 stupňů a pečeme nejdéle 15 až 17 minut podle barvy.
Mezitím dokončíme stejným způsobem makové a povidlové. Pozor, malý rozdíl! Než je začneme tvarovat do podoby koláčů, otočíme zpět švem nahoru, pak teprve rozplácneme do žádané velikosti (ty už do šířky nenabydou, na rozdíl od nás po jejich konzumaci), namažeme, doprostřed pro rozlišení umístíme do jednoho druhu rozinku, do druhého zavařenou třešni, dáme posypku a pečeme.
Pečeme asi 25 minut na 180 stupňů do zlatého zabarvení. Pak už jen zbývá uvařit dobrou kávu a můžeme opatrně ochutnávat. Dobrou chuť! Pozor, žlučník má koláče raději až druhý den!
Nejnovější recepty
E-shop Českého rozhlasu
Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!
Jan Rosák, moderátor
Slovo nad zlato
Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.
