Meteor29. srpna  2017 v 08:04  

Když se táta stane mámou...nejen u žab

Ropuška baleárská - Foto: Fotobanka Pixabay

Ropuška baleárskáFoto: Fotobanka Pixabay

Táta se stará o děti a máma buduje kariéru, není to proti přírodě? Ptají se někteří. Jenže i příklady z přírody nám ukazují, že někdy může být pro potomstvo výhodnější, když se "přirozené" role prohodí.

Příspěvky Meteoru 26. 8. 2017
01:17 Když se táta stane mámou
11:59 Chlupatá ruka v Africe
20:30 Proč voní rez?
24:47 První neandrtálec z Moravy
29:45 Sherlock Holmes a kočičí záhada

Zajímavé příklady nabízí svět žab a žabáků, u kterých není otcovská péče výjimečná. Třeba sameček ropušky baleárské si kolem zadních nohou obtočí šňůrku vajíček a opatruje je až jeden měsíc v malém jezírku, kde se z nich vylíhnou pulci. Nyní ale vědci našli druh, u nějž došlo k ještě větší výměně rolí – skokany palawanské z Bornea. 

 

Když se táta stane mámou. Chlupatá ruka v Africe. Proč voní rez? První neandrtálec z Moravy. Sherlock Holmes a kočičí záhada.

Vložit na svůj web

Netradiční rozdělení rolí samců a samic je u nich znát na první poslech (tedy pro ty, kteří se v žabím kvákání vyznají). Když slyšíme žabí kvákání u českého rybníka, můžeme si být jisti, že slyšíme samce. Zvukovými projevy vábí samičky, čím lépe kvákají, tím větší šanci získat partnerku mají. U skokanů z Bornea je to ale jinak. 

„Pokud v pralese v Borneu uslyšíte sbor žab, tak to jsou samičky, které se nabízejí jednomu žabákovi. On je ten, kdo si vybírá, jakou chce družku, s kterou zplodí potomstvo,“ uvedl v Meteoru biolog profesor Jaroslav Petr. 

Žába naklade vajíčka do listí a jde kvákat dalšímu samci. Novopečený otec mezitím zůstává u vajíček a počká, až se z nich vyvinou pulci. Poté si je nahrne na záda a odnese je k nejbližší louži nebo tůňce, kde je vypustí a dále je hlídá. 

Pečující pštrosí samci a těhotný mořský koník 

I u jiných živočišných druhů ale můžeme vidět, že se samečci vzorně starají o mláďata. Například u pštrosů sedí na vejcích samec, stejně jako u australských emu. „Tam dokonce samičky obíhají různé samce, kladou vajíčka a potomstvo nechají tátům, aby se starali,“ řekl Jaroslav Petr. 

Asi nejdál výměna rolí došla u mořských koníků. Když samička vypustí vajíčka, tak sameček je spolu se spermiemi nasaje do zvláštního vaku na bříšku, teprve tam se vajíčka oplodní a zárodky se v něm vyvíjejí po 45 dní. „Sameček jim vylučuje hormony a dodává jim vápník i kyslík. Některé druhy koníků můžou mít ve vaku i 2500 mláďat, což je samozřejmě energeticky velice náročné. Spotřeba kyslíku těhotného samce stoupá o třetinu,“ dodal biolog. 

Krkavčí, pardon kukaččí máma 

Kukačky se o svá mláďata nestarají. Vajíčka kladou do hnízd jiných ptačích druhů. Výjimkou je africká kukačka černoprsá, která na rozdíl od evropských kukaček nenechává výchovu vlastních ptáčat na rodičích jiných druhů, ale na svém partnerovi. Africká kukaččí samička může mít i tři až čtyři rodiny, kdežto sameček vychovává vždy jen potomstvo jedné partnerky. „Kukačka se chová jako paša a samečci kolem ní tvoří její harém,“ řekl Jaroslav Petr. 

Otázkou je, proč některé druhy sahají k takovým životním strategiím, když většinou zůstává starost o mláďata na matkách. „Je to velká záhada. Existují na to studie, které srovnávají různé druhy žab a ptáků, hledají, co je spojuje, jak se k takové strategii dostaly. Vypadá to, že těch evolučních cestiček bude více,“ uzavřel Jaroslav Petr. 

Tento i ostatní záznamy pořadu Meteor najdete v našem Archivu pořadů. 

Autor:  Petr Sobotka, Leona Matušková
Pořad: Meteor  |  Stanice: ČRo Dvojka
Čas vysílání: sobota 08:05; repríza neděle 02:00  |  Délka pořadu: 52 minut  
 

Nové články v rubrice

  • 18. listopadu  2017 v 08:04     Audio  rubrika: Meteor

    Zlomyslný skřítek z Japonska u českých silnic

    Psík mývalovitý, který připomíná lišku na krátkých nožičkách, se v české přírodě objevil teprve před 60 lety. Od té doby se ale neustále šíří a ohrožuje původní faunu. Myslivci jich v Česku každý rok uloví několik stovek....

     
  • 14. listopadu  2017 v 08:04     Audio  rubrika: Meteor

    Včely jedou na modrou, jako auta na zelenou

    Pestrobarevná louka je pastvou pro oči – ale pro lidské oči. Včely a čmeláci si totiž oranžových, ohnivě rudých ani zlatavě žlutých květů vůbec nevšimnou. Jediné, co vidí, jsou odstíny modré, fialové a ultrafialové.

     
  • 11. listopadu  2017 v 08:04     Audio  rubrika: Meteor

    Buňky našeho těla si voní

    Naše tělo tvoří miliardy buněk. Aby vše dobře klapalo, musejí spolu efektivně komunikovat. Jak to dělají? Jakou řečí naše buňky mluví?

     

Mobilní verze | Podmínky užití | English
© 1997-2017 Český rozhlas

Tento web používá k analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Další informace