Auto „před smrtí“ přetočený tachometr nezachrání

8. červen 2010

Na vlastní kůži jsme vyzkoušeli, jaká je kvalita nabízených vozů v autobazarech. Jak to dopadlo? Zažili jsme něco neuvěřitelného, i když nás odborníci varovali. Téměř polovina ze 40 tisíc ojetin, které od začátku roku prověřila společnost Cebia, měla přetočený tachometr.

Náš náhodný výběr autobazaru, respektive auta, jsme začali podobně jako asi většina potenciálních kupců. Na internetu...

Prohlédli jsme si tedy tři Škody Octavie, které podle internetové nabídky měly najeto prakticky stejný počet kilometrů. Na místě jsme zjistili, že na tachometru má každá přeci jen jiná čísla, zhruba o deset tisíc vyšší. Jenže my jsme chtěli zjistit, kolik auta skutečně najela kilometrů. Nezávislý odborník na ojetiny Aleš Zich proto pod dohledem reportérky Evy Kézrové pečlivě prohlížel jednotlivé vozy, přičemž jeho největší pozornost poutala modrá dieslová octavie z roku 1997.

Majitel autobazaru si nás prakticky nevšímal, ale velmi ochotně nám poskytl klíče od zmíněného vozu. Jedním dechem však dodal, že o autě neví víc, než je na něm napsáno...

Už samotné vizuální prohlídky aut tedy naznačily, že skutečnost bude jiná, než bylo u jednotlivých vozů uváděno, a následná prověrka v databázi servisů potvrdila na první pohled naprosto neuvěřitelnou věc. Zmíněná Škoda Octavia z roku 1997 má totiž najeto minimálně dvakrát tolik.

„Díky údajům z databáze Cebie jsme si potvrdili, že tento automobil byl v průběhu svého života stočen zřejmě dvakrát - celkem o 150 až 200 tisíc kilometrů. Reálně má vůz najeto kolem 400 tisíc kilometrů, což u octavie 1,9 TDI je zhruba hranice životnosti vozu. Auto je dobré leda tak na krátké přejíždění z chaty na nákup, ale rozhodně bych s ním nechtěl jet delší vzdálenost. Vůz je tedy nabízen spíš ve stavu ke zrušení než k ježdění na silnici,“ rezolutně říká Aleš Zich ze společnosti Auto AZ Consulting.

Společně s ním jsme prověřili i další dva vozy. Tentokrát šlo o benzínové octavie z roku 1999 a 2000. Problematičtější byla ta mladší. „Potvrdilo se stočení tachometru o 100 tisíc kilometrů, takže reálný stav najetých kilometrů je kolem 300 tisíc. Auto se tedy blíží hranici své životnosti, samozřejmě zde hraje roli péče předchozího majitele. Poslední stříbrná octavie měla dvoulitrový benzínový motor. Po usednutí do auta mi přišlo - s ohledem na záznamy v servisní knížce a celkový stav vozidla - že uváděný stav kilometrů by mohl odpovídat realitě. To se nám prostřednictvím údajů společnosti Cebia také potvrdilo. Pouze tato octavie tedy neměla stočený tachometr.“

A to je hodně špatná vizitka - ze tří kontrolovaných aut měla dvě přetočený počet kilometrů na tachometru, a to ne nijak zanedbatelně. Na to však může přijít každý zájemce o ojeté auto. Stačí si opsat buď VIN kód auta nebo nejlépe ofotit výrobní štítek a poté využít systému AUTOTRACER společnosti Cebia. Jde prakticky o databázi servisních oprav, a to nejen v České republice, ale částečně i z Evropy.

„Je tam řada fotografií a jsou tam popsány hlavní identifikátory, které si každý na vozidle může zkontrolovat. Jsou tam záznamy z dřívějších oprav, ale hlavně stavy tachometrů,“ přibližuje Martin Pajer.

Jenže jak poznat auto, které je bourané? Jak jsme slyšeli v předchozí reportáži, ta modrá, nejvíce stočená octavie měla za sebou i vážnější nehodu, o které jsme od prodejce neslyšeli ani slovo. A přiznám upřímně, já jako laik jsem na ní žádný zásadní problém neviděla. Ostatně všechna tři prověřovaná auta vypadala podobně. Měla mít najeto zhruba stejně - kolem 190 tisíc kilometrů - a ceny se pohybovaly kolem 70 tisíc korun. Jasný byl na první pohled snad jen rozdíl v barvě a palivu.

„Asi byste poznala, že u jedné z octavií se při jízdě hýbal volant, ovšem už těžko byste rozlišila, jestli se jedná o pouhou bouli na pneumatice, což není závažný problém, nebo zda-li jde o problém na řízení či nápravě. Ze zkušenosti víme, že lidé, kteří se považují za částečné znalce automobilů proto, že dlouhá léta řídí, většinu problémů na místě neodhalí,“ upozorňuje Aleš Zich.

Chce to prostě zkušenost. Věřit v serióznost prodejce se nemusí vždycky vyplatit, a proto je lepší jít do autobazaru s někým, kdo autům opravdu rozumí. Vždyť jde nejen o vaše peníze, ale především zdraví.

autor: evk
Spustit audio