Kolem bývalého Módního domu Ostravica je opět rušno

Ostravici nedáme! Vzkaz nespokojených Ostravanů je jasný, komplex historických budov nesmí jít k zemi. Na Smetanově náměstí se kvůli tomu schází desítky lidí včetně památkářů. Záměr majitele a nečinnost magistrátu totiž nahrávají spíš druhé - demoliční variantě, myslí si Lukáš Černohorský z petičního výboru.

„V tuto chvíli se město a Amádeus Real přetahují o to, kdo je viník, ale stále nikdo neřeší stav té budovy. Takže my chceme upozornit na to, že magistrát může udělat nejenom to, že se bude hádat o miliony, ale samozřejmě začne řešit i to, proč ty budovy nejsou stále doteď opravené,“ dodává Černohorský.

Zmíněné miliony po městu požaduje právě vlastník Ostravice, který před několika dny odstoupil od kupní smlouvy na přilehlé pozemky a teď chce zpět už zaplacené peníze. Podle památkářky Romany Rosové by to ale nemělo mít žádný vliv na samotnou Ostravici.

„Amádeus Real, i když odstoupí od té kupní smlouvy, zůstává vlastníkem těch tří historických budov. A podle památkového zákona je povinen se o ně starat,“ upozorňuje Rosová.

Většina demonstrantů má ovšem dojem, že se děje pravý opak. Mezi nimi je i teprve osmnáctiletá studentka Markéta, která se dokonce ujímá mikrofonu. Nechce totiž, aby v Ostravě vyrůstala jen obří nákupní centra. Za slova „Nebudeme jenom masa, která bude o víkendech chodit na Novou Karolinu!“ sklidila potlesk.

„Já jsem přišla, protože doufám, že touhle demonstrací a podobnými akcemi se dosáhne záchrany toho domu. Protože centrum města je od toho, aby tam lidé rádi chodili. Proč ti lidé nejsou v centru? Proč není vidět, že Ostrava žije? Proč není vidět, že je tady těch tři sta tisíc obyvatel?“ ptá se studentka Markéta.

To paní Alena, která je o dvě generace starší, si přišla na protestní shromáždění zavzpomínat. „Já si pamatuji, jak moje cesta ze školy a později z práce vedla vždy přes Textilii, protože tam vždy něco bylo. Buď nějaké hezké punčochy nebo rukavice, šátek, svetřík. To mám vzpomínku na mládí,“ dodává paní Alena.

Jestli bude ještě za pár let na co vzpomínat, teď ovšem nikdo s jistotou neví. Petice, pod kterou už je podepsáno více než 5000 lidí, ale poběží dál.