Nepřehlédnutelná Černá věž ve Fulneku patří k dominantám historického centra

11. březen 2015

Ve Fulneku ji nepřehlédnete. Stojí v podzámčí, jen kousek od náměstí a poznávacím znamením je typická černá helmice. Černá věž, jak místní lidé zvonici říkají, patří k dominantám historického centra. Pod kupolí má dnes jeden zvon. Nese jméno svaté a před čtyřmi lety vyzváněním vítal slavnou rodačku a vítězku z Wimbledonu.

S Josefem Pavlíčkem, znalcem místní historie a člověkem, který se angažuje ve fulneckých památkách, stojíme u paty schodiště vedoucího od náměstí k Černé věži.

„Černá věž z toho důvodu, že když se na zvonici měnila krytina, byla impregnovaná černou barvou a od té doby se lidově nazývá Černá věž,“ vysvětluje Pavlíček.

Černá věž bývala součástí opevnění města, sloužila jako hláska a především zvonice. Dnes z ní vyzvání svatá Kateřina, kterou v roce 1995 darovali bývalí fulnečtí občané žijící v Německu.

„Turistům je zvonice v současné době přístupná pouze v některých dnech. Bývá to u příležitosti Dnů evropského dědictví, Dnů památek nebo příležitostně při nějaké akci. Není přístupná široké veřejnosti v kterýkoliv den,“ upozorňuje Pavlína Ambrosch, propagátorka turistické oblasti Moravské Kravařsko.

Cestou ke zvonu ve vrcholku Černé věže musíte překonat 64 stupňů celkem příkrého dřevěného schodiště. Pak se ocitnete přímo pod zvonem svaté Kateřiny. Ten v roce 2011 vyzváněl slavnostní uvítací ódu Petře Kvitové po jejím premiérovém vítězství ve Wimbledonu.

Čtěte také

Fulnecká Černá věž i její nejbližší okolí určitě stojí za vidění. Zajímavosti si také můžete poslechnout v záznamu magazínu Křížem krajem – viz ‚Přehrajte si celý příspěvek‘ v úvodu článku. Tento i další zvukové záznamy pořadu pak najdete v iRadiu.

Centrální fulnecké náměstí. Pohled od Komenského lípy
Spustit audio

Více z pořadu

E-shop Českého rozhlasu

Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!

Jan Rosák, moderátor

slovo_nad_zlato.jpg

Slovo nad zlato

Koupit

Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.