SPORT JE VĚDA: I nadmořská výška může rozhodnout o vítězi olympijských her

Na olympijských hrách vyhrávají sportovci nad soupeři hlavně svým výkonem. Na jejich úspěch má ale vliv i příroda. Právě to se dozvíte v dnešním seriálu Sport je věda. Redaktor Martin Srb vysvětlí, jak ovlivňuje sportovce třeba to, jestli se soutěží v horách, nebo tropech. Ale nejen to.

„Olympijské Rio de Janeiro leží v tropickém pásu, ovšem na jižní polokouli, kde jsou roční období opačně než u nás,“ říká Martin Srb. Jeho slova potvrzuje fyziolog z FTVS UK: „V Riu je sice zima, mají zimní období, takže údajně by tam měly být teploty kolem dvaceti, pětadvaceti výjimečně třiceti stupňů, ale bude tam vysoká vlhkost.“

Přijedeme tam dřív kvůli aklimatizaci, nebo budeme raději ještě více trénovat doma. To si musí každý trenér, sportovec zvážit, čemu dá přednost - jaký nastaví třeba pitný režim pro to teplé a vlhké prostředí tak, aby tomu sportovci individuálně vyhovoval. Jan Heller

Individuální aklimatizace

„Naše tělo je totiž citlivé na právě na teplotu, tlak a vlhkost vzduchu. To všechno má vliv na hospodaření s kyslíkem a vodou, na regulaci tělesné teploty, a tím pádem i na fyzickou výkonnost,“ vysvětluje Martin Srb a dodává, že načasovat správné datum příletu do Ria vyžaduje kompromis.

„Někteří sportovci se na svůj výkon připravují i v mnohem drsnějších podmínkách než panují v místě konání závodu. Oblíbený je třeba vysokohorský trénink, kdy si tělo zvykne na řidší vzduch a po návratu do hustšího by mělo podávat lepší výkony, protože se zlepší okysličení krve,“ vysvětluje Martin Srb. Jan Heller s tím ale úplně nesouhlasí: „Nebyl spolehlivě prokázán vliv vysokohorské přípravy na výkony v nížině,“ říká.

„Při vysokohorské přípravě si sportovci dobrovolně ztíží podmínky. Některým sportovcům se ale při závodech ve velké nadmořské výšce naopak doslova ulehčí,“ říká Martin Srb. Situaci objasňuje didaktik fyziky Stanislav Gottwald: „Gravitační zrychlení, tudíž přitažlivost ve dvou kilometrech nad mořem, je asi o sedm setin procenta menší než u hladiny moře, takže ovlivnit to může. A potom, každý milimetr je dobrý.“

Olympijské hry v roce 1968 a Bob Beamon

„O vlivu gravitace se mluvilo hlavně během olympijských her v roce 1968 v Ciudad de Mexico neboli Mexico City, které leží v nadmořské výšce přes dva kilometry. Tehdejší světový rekord Boba Beamona ve skoku dalekém se totiž po dalších 23 let nepodařilo nikomu překonat,“ popisuje Srb a dodává, že více než gravitace tu svou roli sehrály odstředivé síly, jak upřesňuje Stanislav Gottwald: „Mluvíme o něčem, čemu říkáme tíhová síla. Je to vlastně ta gravitace opravená o efekt řetízkového kolotoče. Čím jsme dál od středu rotace, tím ten efekt je větší. Když si představíte řetízkový kolotoč, tak víc se odchýlíte od toho svislého směru. A právě na rovníku je ten vliv největší,“ popisuje Gottwald.

Logo|foto:Český rozhlas

„Jednoduchým výpočtem bychom zjistili, že Bob Beamon by v roce 1968 beztak překonal rekord ve skoku dalekém, i kdyby mu nehrála do karet zeměpisná poloha Mexika,“ uzavírá Srb.