Jaroslav Veis: Doba ksichtová
Prázdniny skončily a nastala doba ksichtová. Političtí pozorovatelé ze silnic a chodníků, mezi něž se počítám i já, tak nazývají periodicky se opakující období, kdy zorné pole chodců, řidičů i spolucestujících, tedy prakticky všech obyvatel Česka zaplní ksichty uchazečů o nějaký veřejný úřad.
Letos je to dvaašedesát tisíc mandátů v obecních zastupitelstvech a městských radnicích plus sedmadvacet hodně nepohodlných, avšak dobře placených židlí v rekonstruované konírně Valdštejnského paláce, kde zasedá Senát. Zlatým hřebem volebního klání je pak Pražský magistrát, kde se, jak ví každý jouda, točí fakt velký prachy.
Z míst, odkud na nás obvykle hledí přívětivé motorové pily za poloviční cenu a sekačky s dárkem zdarma teď upřeně civí kandidáti. A jak jste si nejspíš už sami všimli, snaží se, co jim oči a vizážisté stačí.
Někteří sázejí na pohled přímo do očí podepřený pečlivě zvolenou kombinací barev oblečení, jež má v každém voliči budit pocit slasti a touhu popadnout propisovačku a jméno z billboardu zakroužkovat.
Jiní chtějí předvést sílu pro boj s korupcí, developery, kůrovcem nebo nepřizpůsobivými, záleží na lokalitě. Často se kvůli tomu nechají ostříhat skoro dohola a tváří se že zrovna jdou do posilovny nebo se právě vracejí z tréningu bojových umění.
Někdy se na vizuálu, jak těm obrázkům říkáme my ksichtologové, nechá kandidát doprovázet, podobně jako prvňáček na cestě do školy, šéfem svého politického uskupení, aby nám ukázal, koho že vlastně volíme.
Řidčeji pak přijde k fotografovi s rodinou, to je ovšem přece jen poměrně rizikový faktor. Mohli by to potvrdit hned dva čeští expremiéři, kteří po zvolení do úřadu přijali na místa manželek nové uchazečky.
A stále ještě čekáme na kandidáta k nepřehlédnutí. V posledních volebních sériích jím byl extravagantní senior, který se nejdřív nechal vyfotit na rentgenu, aby ukázal, že umí být průhledný a podruhé mu ve fotoshopu přidělali číro, jako že je duchem mladý a myslí zcela otevřený. Ale možná že jen, jak se to stává i těm nejlepším, zaspal na startu.
Je to asi staromilské, když člověku vadí, že důležitější jsou dnes ve volebních kampaních ksichty než programy. Jenže i ty se už dávno scvrkly na politicko-marketingové zkratky, o nichž platí to, co řekl Oliviero Toscani o reklamě jako takové: je to jen navoněná zdechlina.
Volby se tak díky kouzlu nechtěného staly plošným experimentem, který platnost Toscaniho postulátu potvrzuje – čím je kandidát úspěšnější, tím dřív jeho program zdechne.
Ale taková už je doba ksichtová.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Kdo jste vy? Klára, nebo učitel?
Tereza Kostková, moderátorka ČRo Dvojka
Jak Klára obrátila všechno vzhůru nohama
Knížka režiséra a herce Jakuba Nvoty v překladu Terezy Kostkové předkládá malým i velkým čtenářům dialogy malé Kláry a učitele o světě, který se dá vnímat docela jinak, než jak se píše v učebnicích.
