Miloš Rejchrt: A nebyl to muslim

Dvě hodiny po výbuchu na ostrově vzdáleném čtyřicet kilometrů od Osla začal muž v policejní uniformě střílet po účastnících letního sejití mladých sociálních demokratů. Zabil jich 69. Pak se vzdal policii a ochotně se přiznal i k pumovému atentátu v Oslu. Šok z masakru doprovodil tentokrát i šok z identity pachatele: nebyl to muslim, nýbrž křesťan, rozený Nor, vlastenec a odpůrce islámu Anders Boehring Breivik.

Tento přemýšlivý, ba i sečtělý člověk, který byl dokonce před týdnem ve výkonu trestu přijat k dálkovému studiu politologie, má na světové dění názory vyhraněné a umí je formulovat. Neštěstím Evropy je podle něj multikulturalismus, který systematicky ničí křesťanské tradice, kulturu, národní identitu a suverenitu. Islám do Evropy nepatří, evropské země by měly naložit s muslimy stejně, jako Československo po válce naložilo se sudetskými Němci.

Své patnácti a šestnáctileté spoluobčany na ostrově postřílel proto, že to bylo prostě nutné jako varovný výstřel proti plíživé islamizaci Evropy a také jako marketingový tah, jímž by upozornil svět na svůj patnáctisestránkový manifest „Evropská deklarace nezávislosti“.

„Islám u nás nechceme“, lze v současnosti zaslechnout volání mnohých českých občanů, přičemž někteří žádají přímo uzavření hranic a vystoupení z příliš multikulturní Evropské unie. Jejich hesla a gesta, například pálení evropské unijní vlajky, si vykládám tak, že mají strach o budoucnost svou, svých dětí a vnuků.

Přiznávám, že také mám strach, trochu i z imigrantů, kteří tu ještě nejsou. Mnohem větší obavy mám ale z všelijakých dřímajících běsů, proti kterým žádná protiimigrační opatření neochrání. Už jsou totiž tady, mezi námi a v nás, a nikdo by do nich neřekl, co dovedou, dokud se nerozběsní, jako se to dělo na ostrově Utöya právě před čtyřmi lety.