Prolomení těžebních limitů ještě neznamená více tepla pro Česko, říká zástupce tepláren

5. únor 2015

V debatě o těžebních limitech hnědého uhlí je nejen spousta emocí, ale i peněz. Nakolik skutečně potřebuje Česká republika uhlí ze severních Čech?

„Hnědé uhlí je určitě nejdůležitějším zdrojem primární energie, který teplárenství využívá,“ uvedl v Ranním Plusu ředitel Teplárenského sdružení ČR Martin Hájek.

I když české teplo nestojí jen na českém uhlí, stále je to jeho nejdůležitější zdroj. „Přibližně 615 tisíc domácností využívá energii z hnědého uhlí,“ dodal.

Zvyšující tlak evropské legislativy na snížení spotřeby hnědého uhlí je nepochybný, ale také neférový, konstatoval Hájek. „Týká se jen velkých zdrojů, a domácí kotlíky zatím evropské pozornosti unikají, ačkoliv produkují minimálně v ČR rozhodující část znečištění.“

Programový ředitel Hnutí Duha Jiří Koželouh je přesvědčen, že alternativ, které hnědé uhlí mohou nahradit, je dostatek. „A hlavně máme možnosti, jak postupně razantně snížit spotřebu uhlí pro výrobu tepla.“

„Všechna řešení jsou ale dílčí, a je třeba je kombinovat s dalšími opatřeními, jako jsou masivní zateplování domů, tepelná čerpadla, solární panely na ohřev vody a další,“ radí ekolog.

Podle něj ale stát musí především zajistit, aby hnědé uhlí bylo přednostně určeno teplárnám, a zbytečně se nespalovalo v neefektivních elektrárnách, které vyrábí zejména elektřinu na vývoz.

„Alternativy jsou, a do budoucna jsme schopni spotřebu hnědého uhlí snižovat díky biomase, zemnímu plynu a komunálnímu odpadu,“ souhlasí zástupce tepláren.

Zvláště ve využití odpadu vidí Hájek perspektivu. „V ČR máme zhruba dva miliony tun komunálního odpadu, který dnes končí na skládkách. Pokud by bylo využito energeticky, dokázalo by nahradit zhruba 1,6 milionů tun hnědého uhlí v teplárnách.“

„S tím ovšem nesouhlasí Hnutí Duha, a tak de facto podporuje skládkařské a těžební firmy, protože potom se musí těžit uhlí,“ kritizoval postoje ekologů zástupce tepláren.

Zajistit, aby hnědé uhlí šlo přednostně do tepláren ale současná legislativa neumožňuje. Ložiska sice formálně ve vlastnictví státu jsou, ale vytěžené uhlí se stává majetkem těžební společnosti, která s ním může naložit, jak uzná, a stát nemá možnost jakkoli zasáhnout.

„Prolomení těžebních limitů proto ještě neznamená, že se toto uhlí dostane do tepláren," potvrdil Martin Hájek.

autoři: oci , bum
Spustit audio

Více z pořadu

E-shop Českého rozhlasu

Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!

Jan Rosák, moderátor

slovo_nad_zlato.jpg

Slovo nad zlato

Koupit

Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.