Fantastická kuchyně, krásný kampus. Pro americké studenty je nejdůležitější jídelníček
„V 60. a 70. letech minulého století američtí studenti přicházeli do univerzitních kampusů s velkými ambicemi. Buďto chtěli ukončit všechny války anebo prosadit ve společnosti dalekosáhlé změny. Dnes mají začínající studenti na zřeteli také změny, ale především v kafetériích a menzách,“ píše ironicky magazín Princeton Review. Ze všeho nejvíce je například zajímá, odkud pocházejí ryby, které jsou na jídelníčku, jak se zacházelo s kuřetem, které mají konzumovat a z jaké krávy bylo nadojeno mléko.
„V první řadě žádají, aby plody moře a mořské ryby byly vylovené co nejblíže místu, kde studují,“ říká Ken Toong, který má na starosti catering na univerzitě v Amherstu. „Chtějí minimum éček a chemikálií v jídle a maximum podrobných popisek kvality potravin. Hrozně jim záleží na tom, jestli hovězí pochází z krávy, která dostávala čerstvou píci,“ říká Toong.
Když dorazil na univerzitu před devatenácti lety, o úrovni kantýn se vůbec nemluvilo. Dnes ale Princeton Review, který každoročně provádí šetření mezi 137 tisícovkami studentů, zjistil, že kvalita jídla předběhla na studentském žebříčku důležitosti ubytování, kvalitu profesorského sboru i vybavení jídelen.
Minimum éček a chemikálií
„Ne že by se dnes studenti nezajímali o akademickou úroveň a výši školného, ale ve svých úvahách věnují mimořádnou pozornost kvalitě ubytování a jídla, které budou konzumovat,“ říká Robert Franek, šéfredaktor Princeton Review.
Připomíná, že i na serveru Niche, kde studenti recenzují kvalitu univerzit, je jídlo jednoznačně na prvním místě. Například o losangeleské University of California jeden z absolventů uvádí na stránkách hodnocení slovy: „Překrásný kampus a hlavně fantastická kuchyně.“
Rostliny bez půdy
Pravdou je, že univerzity jdou tomuto trendu naproti. Ať už se na přednáškách říká cokoliv, univerzita pěstuje zeleninu v aeroponických věžích, kde rostliny rostou bez půdy a jejich kořeny svlažuje vodní tříšť. Šéf cateringu ze slavné techniky ve Virginii zase cestoval až do Nikaraguy, aby nalezl speciální kávové bobule pro jídelnu kampusu i místní suši bar.
„Nezbývá, než se studentským chutím přizpůsobit,“ řekl listu Wall Street Journal jistý Ted Faulkner. Další studentka vypráví o tom, jak si jednou postěžovala na mdlou chuť javorového sirupu, a okamžitě jí personál pozval do kuchyně a nechal ochutnat vzorky třinácti potenciálních náhrad této pochutiny.
Na vrcholu řebříčku univerzitního stravování se momentálně nachází menza univerzity v Massachusets v Amherstu, která vyhrála druhý rok za sebou. Univerzita dokonce statisticky srovnává dietetické návyky svých třinácti set studentů s jejich studijními výsledky. Zatím jsou na špici dívky vegetariánky. Tolik průzkum z magazínu Princeton Review.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!
Jan Rosák, moderátor
Slovo nad zlato
Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.