Sex, drogy a hip hop. Proč zakázané látky tak fascinují současnou černou hudbu?

20. leden 2016

Americký rapper Future vypustil o víkendu na internet svoji novinku Purple Reign a završil svůj mimořádně plodný rok. Za posledních dvanáct měsíců stihl vydat jedno studiové album, čtyři mixtapes a k tomu ještě desítky dalších tracků a hostovaček. Jak je možné, že vydává tolik materiálu?

S trochou nadsázky by se dalo odpovědět, že oproti svým kolegům má jednu výhodu, nemusí složitě hledat téma, o kterém by rapoval. Jeho tracky jsou totiž skoro výhradně o drogách a závislosti, kterou na nich má. Se stejnou kadencí, se kterou ostatní MCs vykřikují jména značek designérských produktů, Future omílá své oblíbené prášky Xanax, Percocet či Actavis, ze kterých si míchá své povzbuzováky. „Slyším, jak mě volají,“ opakuje v refrénu ve skladbě Perkys Calling z nové mixtape, nicméně euforické stavy, které jsou s drogami obyčejně spojené, tady nečekejte. Future se místo nich utápí v depresích a pochybnostech. Feťácké hymny v popu ještě nikdy nebyly tak smutné.

„Populární hudba byla naposledy tak výrazně spojená s drogami v 60. letech, kdy The Beatles, The Doors nebo Janis Joplin dokázali proměnit své tripy do rádiových hitů,“ všiml si vloni v létě časopis Billboard referující o žebříčkových úspěších R&B zpěváka The Weeknd. Kanadský hitmaker dostal v roce 2015 na americké číslo jedna skladby Can’t Feel My Face nebo The Hills, v nichž otevřeně zpívá o své závislosti na nejrůznějších substancích. „And I know she’ll be the death of me, at least we’ll both be numb,“ personifikuje svoji drogovou mánii do milenky. Stejně jako Future ani The Weeknd ale drogy vyloženě neadoruje, rokenrolový generační vzdor nahradily pochybnosti a zoufalství. Možná i proto se proti hitům z rádia neozvali protidrogoví aktivisté, kteří jinak mají v Americe velkou moc.

Čtěte také

Rok 2015 byl vůbec na hiphopové scéně rokem drog. A$AP Yams v lednu zemřel na předávkování Xanaxem a Gucci Mane, Lil Wayne či Danny Brown otevřeně promluvili o svých snahách zbavit se závislosti na kodeinových koktejlech. Atlantský rapper OG Maco dokonce kritizoval Futurea za to, že glorifikuje užívání drog a navádí mladé lidi k tomu, aby si zničili život. „Nemyslím si, že ničím něčí životy, je na lidech samotných, aby se rozhodli, co chtějí dělat,“ vzkázal mu Future a připomněl mu, že ani Maco rozhodně nerapuje verše z Bible.

Nemá smysl se moralisticky pohoršovat nad zkažeností současných pophvězd, drogy k populární hudbě patřily odjakživa. Zároveň není úplně od věci brát texty rapperů vždy smrtelně vážně – kdyby The Weeknd a Future byli skutečně takoví narkomani, jak se prezentují, patrně by byla jejich kariéra už dávno u konce.

Drogy jsou tady jednoduše součástí jejich mediálního příběhu, nakonec posluchači popu chtějí hrdiny, kteří dávají pro své umění v sázku celý svůj život. A drogy dodávají jejich image potřebné nebezpečí, drama a hlavně punc autenticity. Zmučený hédonista je navíc oblíbenou postavou v současné černé hudbě – depresemi sužovaného zbohatlíka, který k drogám uniká ze světa prázdných vztahů, představuje třeba kanadská hvězda Drake. Postava mladíka v plné síle sužovaného pochybnostmi je zároveň příhodnou metaforou západní společnosti závislé na rauši nekonečného růstu, o němž zároveň moc dobře ví, že ji jednou zabije.

autor: Karel Veselý
Spustit audio

Více z pořadu

Mohlo by vás zajímat

E-shop Českého rozhlasu

Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!

Jan Rosák, moderátor

slovo_nad_zlato.jpg

Slovo nad zlato

Koupit

Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.