Když hudební streamování nezaplatí uživatelé, tak kdo?
Podle nedávné studie Nielsen Media Research 78 procent Američanů v současnosti není ochotno platit za streamování hudby. Navíc prý v polovině letošního roku platilo v USA za hudební streamovací služby 8,1 milionu uživatelů, což je o pouhých 2,5 procenta víc než ve stejnou dobu o rok dříve. Je ovšem nutné podotknout, že převážně na růst mimo Ameriku se soustředilo jak Spotify, tak Apple Music. Za Apple Music navíc ještě v podstatě doteď nikdo neplatil – úvodní 3 měsíce zdarma, které Apple nabízel, skončí až v následujících dnech.
V kontextu v následujících týdnech startujícího pirátského softwaru Aurous se na první pohled může zdát, že čísla dávají za pravdu kontroverznímu přístupu Spotify, které se rve s hudebním průmyslem o zachování možnosti bezplatného streamování (tedy streamování, jehož licenční poplatky jsou hrazeny z reklamy). Problém je, že platí několikanásobně méně než přehrávání placenými uživateli, a mnozí tvrdí, že reklama ze streamování nemůže hudební průmysl uživit.
Čtěte také: Hudební průmysl na sebe přivolal kletbu jménem Aurous
Během následujících týdnů by se měla zároveň spustit placená verze YouTube, která pro své uživatele odstraní reklamy a podle posledních zpráv má obsahovat i streamovací službu Music Key, kterou YouTube betatestuje od loňského podzimu. S placenou variantou se pravděpodobně dostane Google a jím vlastněný YouTube pod větší tlak ze strany hudebního průmyslu, co se týče mizivých poplatků z reklamy. Doteď většina kritiky v tomto ohledu směřovala na v porovnání miniaturní Spotify. Každý, kdo to myslí s napravením hudebního průmyslu vážně, ví, že bez přehodnocení fungování YouTube to v žádném případě nepůjde. YouTube navíc letos roste o víc než půlku rychleji než ostatní streamovací služby dohromady.
Je dost možná nevyhnutelné, aby streamování „zdarma“ skončilo. Kdy na to ale uzraje čas? Spotify v posledních týdnech nastartovalo kampaň, ve které se snaží představit reklamou placené streamování v lepším světle – pravděpodobně utvrzeno ve své pozici nevalným úspěchem Apple Music, výzkumy, jako je ten zmíněný od Neilsen Media Research, a dost možná taky plánovaným startem Aurousu. Spotify tvrdí, že v dohledné době by mělo být schopné vytěžit až 8 miliard dolarů ročně z reklam jen v Evropské unii.
Jednu cestu, jak se ze spletence vymotat, razí už řadu let futurolog a autor knihy Music 2.0 Gerd Leonhard. Podle něj by se streamovací služby měly soustředit na partnerství s mobilními operátory a poskytovateli internetového připojení, kteří mohou nabízet předplatné společně se svými službami, a schovat tak výdaje v úhledném balíčku. Ušetřily by tak průměrnému uživateli složité rozhodování, které službě se upsat, a zároveň zabránily nepříjemnému efektu placení několika, až desítek služeb zvlášť, což mnozí potenciální uživatelé citují jako odrazující.
Vůbec nejlepší by bylo, kdyby se službám podařilo vyjednat podmínky výjimky hudebního streamování z datových limitů. Streamovací služby by se pro uzavření podobné dohody pravděpodobně musely vzdát části ze své ceny, ustálené okolo 10 dolarů za měsíc, oproti ziskům z reklamy by si ale stejně výrazně polepšily (a s nimi i vlastníci autorských práv).
Zároveň je nutné vyhnout se modelu, jaký zvolila služba Deezer. Jen přibližně čtvrtina jejích uživatelů momentálně generuje licenční poplatky právě kvůli nevýhodně uzavřeným smlouvám s providery, které operují s velkými zálohami pro Deezer předem v kontrastu s vyššími průběžnými poplatky. Je otázka, jestli je něco takového realistické, když jsou dnes běžnou praxí jednorázové a netransparentní platby od streamovacích služeb vydavatelstvím, která se díky nim de facto obohatí na úkor hudebníků. Jedno je však jasné: troskotající streamovací služba Tidal, která se ze zoufalosti už dala na prodej předražených CD, by to měla rovnou zabalit.
Více z pořadu
Mohlo by vás zajímat
E-shop Českého rozhlasu
Hurvínek? A od Nepila? Teda taťuldo, to zírám...
Jan Kovařík, moderátor Českého rozhlasu Dvojka
3 x Hurvínkovy příhody
„Raději malé uměníčko dobře, nežli velké špatně.“ Josef Skupa, zakladatel Divadla Spejbla a Hurvínka
