Stavovské divadlo uvádí hru Jako břitva (Němcová). Povedla se demýtizace české autorky?
Komunističtí ideologové označili Boženu Němcovou za naši největší českou spisovatelku, v myslích mnoha školáků ji tak zařadili do škatulky nudné povinné literatury. Z té jí aktuálně vytáhlo Stavovské divadlo, které uvedlo v premiéře hru Lenky Lagronové Jako břitva (Němcová).
Všechny dramatické věci, které jsou o české autorce napsané, jsou subjektivním pohledem – na svět se díváme očima Boženy Němcové. „Lenka Lagronová se ale na Němcovou dívá zvenku, to je první krok, čímž se vyhne bulvárním historkám, které z života Němcové známe,“ podotýká režisér Štěpán Pácl.
Zaměřila se také na to, proč Němcová psala pohádky a Babičku – intuitivně cítila, že pokud se má český národ znovu narodit, tak musí začít u pohádek a dětství. „Lenka Lagronová míří k otázce, kdo jsme, a odkryla to, co Němcová řešila, tedy odkud je,“ nastiňuje.
Bavilo ho zachytit moment české společnosti na důležitém rozhraní, kdy se rozhoduje o tom, kdo jsme, s kým se máme přes hranice kamarádit a s kým nikoliv. „Čím dál více jsme to zkoušeli, tak mi přišlo, že nějak se to děje i tady okolo,“ říká.
Božena Němcová není úplně hlavní hrdinkou, vidíme ji v kontextuŠTĚPÁN PÁCL, REŽISÉR
Roli Boženy Němcové ztvárnila herečka Magdaléna Borová, která už v roce 2007 hrála v Pitínského Babičce Barunku.
„Celý problém Němcové je, jako kdyby chtěla stále být Barunkou v dospělém světě, ale ono to nejde, protože čistotu vidění jejích očí nechce nikdo přijímat,“ vysvětluje.
Celý rozhovor si kdykoliv poslechněte v našem iRadiu nebo kliknutím na odkaz přímo v tomto článku.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Vždycky jsem si přál ocitnout se v románu Julese Verna. Teď se mi to splnilo.
Václav Žmolík, moderátor
Tajuplný ostrov
Lincolnův ostrov nikdo nikdy na mapě nenašel, a přece ho znají lidé na celém světě. Už déle než sto třicet let na něm prožívají dobrodružství s pěticí trosečníků, kteří na něm našli útočiště, a hlavně nejedno tajemství.