Falklandy, nebo Malvíny? Británie je pro Argentince pořád okupační mocností
Nový argentinský prezident ubral z nacionalistické rétoriky své předchůdkyně, ale ne úplně. Třeba Falklandské ostrovy jsou i podle něj Malvíny, jsou argentinské a Británie považuji za okupační mocnost. Malvíny samozřejmě hrají roli i na takovém místě, jakým je památník argentinské vlajky.
Vypravte se v Rosariu ke katedrále a ještě kousek za ni. Vykoukne na vás zvláštní vodní plocha s můstkem a sochami. Pak projdete kolem věčného plamene uprostřed monumentální brány a před vámi najednou vyroste věž. To všechno strohých tvarů ze světlého kamene.
Proudím s dychtivým zástupem po schodech do výtahu. Není to „liftboy“, ale starší muž, který hned pozná cizince. „Česká republika, tedy Československo,“ přikyvuje a ptá se, jestli byl rozpad násilný, a zvláštně se směje.
Už jsme nahoře. Na jednom z balkonů se děti snaží na špičkách přes zábradlí spatřit velkou argentinskou vlajku na vysokém stožáru. Za ní je veletok Paraná a na druhé straně město.
Malvíny, to je taky Argentina
Se dvěma dcerami přijeli ze Santa Fé Lorena a Ezequiel. Dcery prý o Rosariu, rodném městě maminky, slyšely ve škole a chtěly poznat i památník vlajky.
Ezequiel vzpomíná, jak právě sem jeli kdysi z Córdoby na školní výlet. Vyprávěli si o generálu Manuelu Belgranovi, bojovníkovi za nezávislost Argentiny, tvůrci nové vlajky, kterou v tomto městě na břehu řeky 27. února 1812 poprvé použil.
Z věže shlížejí tři ženy. Vnučka Macarena mi říká, že vlajka všechny lidi v zemi spojuje. Dcera Daniela je tu poprvé a cítí se tu velmi hrdá. Nejzkušenější z rodiny, Maria, zahlédla z výšky zvláštní plácek, památník věnovaný Malvínám, tedy Falklandským ostrovům. Jednoznačně to pro ni je národní symbol. „Jen bůh bude vědět, čí Malvíny jsou. Ale pro nás je to taky Argentina,“ říká.
Pod náměstím je ještě podzemní galerie vlajek především jihoamerických států, těch, které často jako Argentina bojovaly o nezávislost na koloniálních mocnostech. Snad všechny vlajky poznává teprve pětiletý Francisco.
Dokázal by válečný hrdina tohle všechno vysvětlit nám Čechům?
Na konci je uložená argentinská vlajka, která vlála přímo ve Port Stanley po dobu války o Falklandy. Už je pěkně vybledlá, ale Frederico to mrská jako bičem – blankytná, bílá a žlutá.
Slunce zapadá a vlajku jako každý večer svěšují dva pracovníci památníku. V jednom poznávám muže z výtahu. Má teď výraz vážný jako slunce z vlajky, které složil na vrch balíčku. Jeho kolega prozrazuje, že jde hrdinu z války o Falklandy, z prohrané války o území, které je pro všechny tady argentinské.
Veterán klopí zrak, o své zkušenosti se dělit nechce. Zůstane bezejmenným svědkem boje, který se skrývá za argentinskou vlajkou. A těžko říct, jestli by nám Čechům tohle všechno dokázal jednoduše vysvětlit.
