Více než polovina obětí trestných činů na severu Čech se neobrátí na policii

„Je výrazný strach ze ztráty kontroly nad tou situací. Je to i obecná nedůvěra k institucím nebo strach z odplaty ze strany pachatele nebo okolí apod. Samozřejmě, trestní řízení a vyšetřování je náročné i pro tu oběť,“ shrnuje Veronika Vokálová z liberecké poradny Bílého kruhu bezpečí, proč se oběti na policii nehlásí. Je to i případ paní Gabriely, která byla před čtyřmi lety znásilněná.

„Hlavním důvodem bylo to, že jsem se snažila to sama před sebou popřít, že jsem si nechtěla přiznat, že něco takového se mohlo stát zrovna mě. Snažila jsem se zařadit zpátky naplno do práce, žít tak jako před tím, abych sama sebe přesvědčila o tom, že se vlastně nic nestalo. Šlo to chvíli. Zhruba po půl roce, kdy mi ten člověk znovu vyhrožoval, tak jsem extrémně zhubla, nedařilo se mi ani po psychické stránce a už jsem začala cítit, že to sama nebudu moci nějak zvládnout.“

Nejčastěji se tají trestné činy v rodině

Paní Gabriela proto vyhledala pomoc psychologa. Nejhůře jsou podle psycholožky Ludmily Čírtkové případy, kdy je pachatel z rodiny.

„Takže já teď hovořím o případech sexuálního zneužívání dětí a domácího násilí. Čerstvý případ je o dlouhodobém sexuálním zneužívání dívky, která se to až v dospělém věku odvážila zveřejnit. Zbytek rodiny i sousedé se od ní odvrátili, protože "vždyť to byl jinak tak ohromný člověk". A jestliže vlastní matka dává přednost otčímovi kvůli tomu, aby si zachovala iluzi, že si přece nemohla vybrat tak špatného člověka, tak taková situace je pro oběť velmi těžká.“

Ne vždy ale oběti podle Čírtkové potřebují terapii - lépe se se ošklivou zkušeností vypořádají ti, kteří mají oporu v rodině a kamarádech. Znásilněné ženy můžou najít pomoc i na webu paní Gabriely. Ta chtěla krátce po činu získat ujištění, že se i znásilnění dá přežít. Na internetu ho ale nenašla, proto založila stránku "bylajsemznasilnena.cz".

„Tehdy jsem se zamýšlela nad tím, že by mi stačil i příběh nějaké ženy, které se to stalo, která procházela něčím podobným jako já. tak, aby si přečetla příběhy a třeba tam nějak pro sebe najde řešení,“ vysvětluje Gabriela.

Pomoc psychologa a právníka, nebo třeba doprovod na policii a k soudu, nabízí kromě Bílého kruhu bezpečí i probační a mediační služba.