Gülen za pučem nestojí. Vždy mu šlo o ovládnutí země, ale nenásilně, říká politoložka žijící v Turecku
Turecký prezident Recep Tayyip Erdogan přešel do protiútoku vůči Západu, který kritizuje čistky vůči lidem podezřelým z účasti na neúspěšném pokusu o převrat. Západní země by podle prezidenta měly oceňovat Turecko za to, jak se s pokusem o převrat vypořádalo. Místo toho prý stojí "na straně vzbouřenců". V rámci zátahu proti nevládním médiím v pátek před soudem stanulo 21 novinářů, zřejmě lidí blízkých duchovnímu Fethullahu Gülenovi, kterého Turecko obviňuje ze zosnování puče. Podle české politoložky žijící v Istanbulu Lucie Tungulové, ale Gülen za pučem nestojí. Převzít moc v zemi plánoval plíživě a nenásilně. Už 40 let.
Podle Lucie Tungulové, která žije v Turecku už deset let, není hnutí tureckého duchovního Fethullaha Gülena, které si říká Hizmet teoristickou organizací, jak ji označuje turecká vláda.
„Je to naprostý nesmysl, oni nejsou teroristi, vůbec ne v nějaké klasické definici. Jenomže je to kvůli tomu, že Turecko má zákony proti terorizmu, které jsou velmi přísné, a umožňují třeba až pět let vazby před konáním soudu, což jinak není možné,“ hodnotí politoložka charakter hnutí Hizmet.
Rozhovor s politoložkou Lucií Tungulovou o Gülenově hnutí a jeho roli v nezdařeném puči
Podle Tungulové sám Gülen nedávný pokus o vojenský převrat těžko zorganizoval, ačkoliv to turecká vláda tvrdí. Akci podle ní zřejmě podnikla skupina důstojníků, které čekaly čistky a odchod z armády.
„Tito důstojníci, nikoliv obyčejní vojáci, byli zastánci jeho hnutí, ale neexistuje vůbec žádný důkaz, že by to bylo jakkoliv spojeno s hnutím, natož s Gülenem. Vypadá to, že šlo o jejich vlastní rozhodnutí,“ míní.
Gülenovi vždy šlo o ovládnutí státu
Zároveň ale podle Lucie Tungulové není Fethullah Gülen jen myslitelem a filozofem, jak se před světem prezentuje. Vždy mu šlo údajně o ovládnutí státu, ovšem plíživou formou, kdy trpělivě dosazoval své lidi na důležitá místa. Západní země si ale prý tento mocenský rozměr Gülenova hnutí moc neuvědomují.
„Nevědí o čem to hnutí je, nechápou nakolik je to propojené mezi sebou, protože mezinárodní image Gülena je taková až jakoby pohádkového dědečka, který podporuje mezikulturní a mezináboženský dialog, podporuje vzdělání, který se silně postavil proti násilí. To všechno je pravda,“ říká Tungulová.
„Ale to, kde turecká společnost dneska je, to, jak naprosto promeškala tu možnost demokratizace, je do velké míry právě vinou Gülenova hnutí," dodává politoložka.
Současné čistky ale nejsou podle Tungulové v Turecku nic nového a praktikovala je vlastně každá vláda. „Turecko je nepotistický stát. To se týká celé země. K naprosté většině míst se člověk dostane skrze to, že někde někoho zná, a tatínek tatínka někoho zná. To se týká i Gülena a jeho hnutí,“ míní Tungulová.
Hizmet není organizace s formální členskou základnou. Fethullah Gülen budoval několik desítek let systém škol, poskytoval stipendia, a podle Tungulové chtěl vytvořit novou loajální elitu, která pronikne do státní správy i armády a postupně, nenásilně, v pravý čas převezme moc v zemi. Škol má dnes gülenovské hnutí po celém světě asi 1300.
AKP chyběly elity
Hnutí funguje už 40 let a od začátku kladlo velký důraz na vzdělání. „Tak se dostali k těm klíčovým místům. Měli vzdělanou elitu, která byla založená muslimským směrem, ne nijak radikálně, ale podporovali myšlenky proti násilné sekularizaci Turecka,“ říká Tungulová.
Oproti tomu voličská základna AKP - strany prezidenta Erdoğana - pocházela většinou z méně vzdělaných vrstev, tak ji chyběly elity. AKP tak podle Tungulové využila Gülena k tomu, aby důležitá místa obsadil vzdělanými lidmi. „Gülen měl soudce, měl právníky, měl učitele, měl profesory, měl novináře, a proto mezi AKP a ními vznikla aliance, která trvala 11 let," vypočítává Tungulová.
Po původním spojenectví ale před několika lety nastal mezi Erdoğanovou stranou AKP a Gülenovci konflikt. Současné čistky jsou tedy podle Tungulové primárně namířené proti Gülenovým stoupencům, které vládnoucí strana sama do úřadů dosazovala. Postihnout ale můžou prakticky kohokoliv.
„Tam rozhodně může dojít k tomu, že kvůli osobní nevraživosti, kvůli špatnému pochopení něčeho, co člověk někde řekl, nebo někde napsal, se do toho soukolí dostane i někdo, kdo s tím nemá vůbec nic společného,“ říká politoložka.
Erdoğana ani Gülena nelze označit za klasické islamisty
Tvrdí, že ani prezidenta Erdoğana, ani Fethullaha Gülena, nelze označit za klasické islamisty.
„Erdoğan je určitě populista a islám využívá k upevnění osobní moci. A našel tu ušlápnutou skupinu, které on dal moc. Kdyby byl skutečný islamista, už by Turecko vypadalo jinak a fungovalo by na jiných principech. Gülena, podle toho, co píše, také není možné označit za islamistu. Jeho hlavním cílem je vychovat novou, věřící, muslimskou, vzdělanou elitu," uzavírá Tungulová.
Ministerstvo vnitra v Ankaře oznámilo, že od puče bylo zadrženo 18 tisíc lidí, 50 tisícům pak byly odebrány pasy.
