Turbína
Otcem názvu turbína je francouzský inženýr Claude Bourdin. Na počátku devatenáctého století tak nazval svůj rotační vodní motor. Vyšel z latinského slova turbo, což znamená vír, vichřici nebo smršť.
První provozuschopnou vodní turbínu postavil jeho žák, důlní inženýr Benoit Fourneyron. Tyto turbíny se začaly používat k pohonu strojů například v tkalcovnách.
Tzv. Kaplanova turbína se od svého předchůdce, turbíny Francisovy, liší především tvarem oběžného kola, menším počtem lopatek a také možností regulace jejich náklonu. Natáčením lopatek lze zachovat vysokou účinnost turbíny i při nízkém průtoku vody.
Viktor Kaplan se narodil 27. listopadu 1876 v rakouském Mürzzuschlagu. Studoval stavbu strojů a dieselových motorů ve Vídni. Začínal v továrně na výbušné motory v rakouském Leobersdorfu. Pak přešel na Německou vysokou školu technickou v Brně. Zde strávil většinu svého života a také vykonal své stěžejní životní dílo.
Jeho hlavní myšlenkou bylo ekonomické využití vodních zdrojů. Se svými výzkumy začínal takřka na koleně a prováděl pokusy všude možně, třeba i ve vaně. A podporu získal i od brněnských sléváren a strojíren Ignáce Štorka.
Ačkoli při svých pokusech vykazoval vynikající výsledky, často narážel na nepochopení. Navíc firmy, které v té době vyráběly Francisovy turbíny, nechtěly riskovat finanční ztráty, a tak na jeho objevech hledaly pořád nějaké chyby. Začaly soudní spory a tahanice, do toho přišla první světová válka. Kaplan se z neustálého tlaku a pracovního vypětí dokonce nervově zhroutil.
Jeho turbína byla patentována až v roce 1920. Ale Štorkovy závody začaly s její výrobou už o dva roky dříve – jako první na světě. Nakonec Pražská vysoká škola technická Kaplanovu práci přece jen ocenila čestným doktorátem.
Kaplan se pak odstěhoval do Rakouska. V malé usedlosti v malebné hornorakouské Solné komoře si postavil vlastní dílny a malou elektrárnu. Tam také 23. srpna 1934 zemřel. Zanechal po sobě dvě stě osmdesát patentových přihlášek v sedmadvaceti zemích a tisíce turbín rozesetých po celém světě.
Příspěvek zazněl v pořadu Slovo nad zlato, který vysílá Dvojka ve všední dny vždy v 10:40 dopoledne.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!
Jan Rosák, moderátor
Slovo nad zlato
Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.