V čem se nové teroristické útoky v Bombaji liší od těch předchozích
Indická Bombaj tu bezútěšnou podívanou důvěrně zná: všude stopy po výbuchu; kam oko dohlédne, tam panuje chaos; vozovka, chodníky i podlahy jsou pokryty krví. Po sérii bombových útoků v červenci roku 2006 zemřelo v tomto městě bezmála dvě stě lidí a více než sedm set jich utrpělo zranění.
Ještě horší to bylo před šestnácti lety, kdy třináct pumových explozí v tomto finančním a obchodním srdci Indie zabilo 257 lidí a zranilo jedenáct set dalších osob. Předběžná bilance poslední teroristické akce, která se v Bombaji rozběhla včera, vypadá ve srovnání s těmito statistikami ještě dobře - v době, kdy vznikal tento komentář, v uvozovkách "jen" přes sto mrtvých a zhruba tři sta raněných.
Obětí je ale i tak dost. A navíc: středeční útoky jsou v lecčems jiné než ty předchozí - což je vážný důvod k obavám z budoucna.
Byly pečlivě koordinované a pečlivě naplánované - z čehož vyplývá, že jejich organizátoři budou velmi nepříjemným protivníkem. Za druhé, taktika těchto útoků byla natolik odlišná od toho, co Bombaj zažila v minulosti, že to vyvedlo z míry i policii. Doposud byla zvyklá na to, že terorismus rovná se výbuch nálože odpálené na dálku. To si od policie nežádá žádnou zvláštní aktivitu, musí jen přijet na místo a vyšetřovat. A může se zkusit soustředit na prevenci. Ale bombajská středa, to bylo něco jiného, tady musela policie do přímého střetu - tady se neodpalovalo nic na dálku, tady se po civilistech házely ruční granáty a střílelo se ze samopalů a z kulometu. A policie musela jít do střetu muž proti muži. Ve kterém, budiž to řečeno, čestně padl šéf tamní protiteroristické jednotky Hemant Karkaré.
Za třetí: středeční útoky se zaměřily na několik cílů najednou, přičemž některé z nich měly asi jen odvádět pozornost od hlavních terčů útoku. To se pachatelům podařilo, protože podle svědků vnesli do velké části téměř dvacetimilionové metropole paniku.
Za další, místo tzv. "měkkých" cílů, které dosud teroristé útočící v Indii vyhledávali přednostně - chrámy, trhy, obchody, železnice - došlo tentokrát i na policejní stanici, na nemocnici, na pobočku jedné židovské ultraortodoxní organizace a na hotely. Jinými slovy - v budoucnu nebude platit, že v Indii budou nebezpečná pouze některá, dopředu předvídatelná místa.
Pátou novinkou je zacílení na cizince. Bylo by chybou přeslechnout, co říká místní policie, totiž, že většina obětí teroristické akce jsou Indové. Nicméně je vážným varováním, že útočníci napadli dva hotely, které mají v oblibě hlavně cizinci, a snažili se tu lustrovat, kteří z nich mají americký a britský pas. Takovým rukojmím by mohl hrozit i osud amerického novináře Daniela Pearla, kterému jeden z vůdců Al-Káidy v roce 2002 barbarsky podřízl hrdlo. Pokud jsou útočníky skutečně radikální muslimové, pak není co závidět židovskému rabínovi a jeho rodině, kteří včera také padli do rukou útočníků a byli v nich ještě dnes odpoledne našeho času.
Ale co vlastně o těchto útočnících víme? Indický premiér Manmóhan Singh prohlásil, že za akcí stojí hnutí, které sídlí mimo Indii, a že jeho vláda nebude tolerovat sousedům, že takovému hnutí poskytuje bezpečný úkryt. Sousedem je zcela jistě míněn Pákistán - který však útok ostře odsoudil a řadu let tvrdí, že žádný bezpečný úkryt hnutím, jež bojují proti indické vládě, neposkytuje. Indové na to mají svůj názor. Faktem zůstává, že v minulosti pákistánské tajné služby zajišťovaly pro muslimy, kteří se rozhodli proti indické vládě bojovat, peníze, výcvik a téměř jistě i zbraně.
Mezi tyto organizace patří například Laškare tájiba, hnutí, které, jak se spekuluje, je ve volném spojení s Al-Káidou, a které bojuje proti indické vládě. Té vyčítá zejména to, že nechce dovolit, aby se od Indie odtrhla ta část převážně muslimského Kašmíru, kterou Dillí spravuje od čtyřicátých let minulého století. Hnutí Laškare tájiba v minulosti na indickém území spáchalo řadu teroristických činů. Přičítá se mu i troufalý pokus o útok na indický parlament. Tentokrát však prohlásilo, že atentáty v Bombaji nejsou jeho dílem.
Ale čím dílem tedy jsou?
V podezření by mohly být dvě organizace, jež indická policie viní ze série atentátů zaměřených převážně proti civilistům. Jde o tzv. Indické mudžáhidy (na vysvětlenou, mudžáhid je islámský bojovník) a o Indické islámské hnutí.
Jedna organizace se sice k atentátu přihlásila, jde o tzv. Dekkánské mudžáhidy (opět na vysvětlenou, Dekkán je označení pro horní část jižní Indie), ale odborníci na indický terorismus tvrdí, že o mudžáhidech z Dekkánu v životě neslyšeli. Buď jde tedy o organizaci úplně novou - ovšem pak jsou její organizátorské schopnosti hned od začátku zázračně vyvinuty -, anebo se za fiktivním názvem skrývá některý ze starých a známých útočníků. A maskuje se z důvodů, které zná jen on.
Zbývá ještě jedna možnost - že útoky ve skutečnosti zorganizovalo bombajské podsvětí. To je ale v této chvíli možnost krajně nepravděpodobná - a to přesto, že bombajští gangsteři v minulosti už na civilní cíle útočili a používali přitom vysloveně teroristické metody.
Další komentáře si můžete poslechnout v pořadu Názory a argumenty v sekci Rádio na přání . Některé vybrané komentáře si můžete přečíst také v Týdeníku rozhlas .