Europoslanci vyzvali k transparantnějšímu financování politických stran ze zemí mimo EU
Evropský parlament chce Rusku ztížit možnost posílat peníze politickým stranám v členských státech osmadvacítky. Europoslanci proto vyzvali k tomu, aby byly politické strany transparentnější při přijímání darů od osob a organizací ze zemí mimo Evropskou unii.
Francouzská krajně pravicová Národní fronta nedávno získala vysokou půjčku od ruské banky. Šéfka strany Marine Le Penová přitom často podporuje ruskou politiku na Ukrajině.
A takových stran, které Rusko podporuje, je v Evropě víc. Podle výzkumu institutu Political Capital jde například o maďarský Jobbik nebo o Naše Slovensko Mariana Kotleby.
Debatu europoslanců o tom, jak čelit ruské propagandě, přiblížil zpravodaj ČRo Viktor Daněk
Podle europoslanců by politické strany v Evropě měly mít složitější přístup k penězům z Kremlu. Odhlasovali proto výzvu Evropské komisi, aby připravila pravidla, která by zajistila průhlednější financování stran. Teď bude na Evropské komisi, jak na výzvu zareaguje.
Současnou úpravu považuje europoslanec za TOP 09 a Starosty Stanislav Polčák za riziko.
„Dnes se vlastně nechává zcela na vůli vnitrostátních právních řádů, zdali si do svého práva dají nějaké podmínky, které omezují nebo zcela zakáží přijímat dary a půjčky od zahraničních subjektů, které jsou mimo Evropskou unii,“ upozornil Polčák.
Cizí země si proto podle něj mohou chtít v rámci Evropy zaplatit svůj vliv. „Podle mého přesvědčení to představuje poměrně významné riziko pro Evropu, její občany a členské státy rovněž,“ dodal europoslanec.
Třeba podle europoslance za KSČM Jiřího Maštálky však financování politických stran není věcí Evropské komise.
„Je to zodpovědnost především členských zemí, protože tam ty politické strany odevzdávají krom jiného své audity a uzávěrky,“ vysvětlil.
Například podle českých zákonů nesmějí politické strany přijímat dary od zahraničních firem už nyní.
V Evropském parlamentu se dnes také mluvilo také o ruské propagandě. Téma se dostalo na pořad v reakci na nedávno odvysílaný ruský televizní dokument o invazi států Varšavské smlouvy do Československa v roce 1968.
V něm zazněla řada dezinterpretací nebo lží – například že se v Praze chystal ozbrojený převrat, a tak šlo vlastně o bratrskou pomoc.
Na takové zavádějící informace je podle Evropského parlamentu potřeba reagovat. Mluví se například o dementování nepravd nebo o podpoře nezávislých médií.
„Je potřeba podporovat veškeré snahy o zakládání nezávislých televizních stanic a nezávislých médií v samotném Rusku. A nejenom v Rusku, i v ostatních zemích bývalého sovětského bloku,“ podotkl člen zahraničního výboru Jaromír Štětina z TOP 09.
