V náhradách za poškození zdraví zaměstnance patříme mezi nejprogresivnější státy na světě

18. červen 2015

Objektivní odpovědnost je u nás uzákoněna už od 2. světové války. Za úraz, poškození zdraví či nemoc z povolání odpovídá zaměstnavatel, aniž by se mu musela prokazovat vina. To je zásada, která se v západních zemích teprve prosazuje. Zaměstnavatel má zákonnou povinnost být pojištěným, takže veškeré náhrady pak za něj zaměstnanci vyplácí pojišťovna. Podrobnosti se dozvíte ve Třináctce Plus s advokátkou Marií Cilínkovou.

„Za toho, kdo je v pracovním poměru a utrpí jakýkoliv úraz v souvislosti s výkonem práce, vždy zodpovídá zaměstnavatel, aniž by se pracovníkovi musela prokazovat vina. Musí tedy zaměstnanci zaplatit veškerou škodu, která mu úrazem vznikne. Neplatí to pouze ve dvou případech. Když se pracovník zraní v důsledku své opilosti a zaměstnavatel neměl tušení, že požil, jinak by mu musel práci zakázat, a pak také v případech, kdy proškolený pracovník poruší buď pokyny k práci, nebo předpisy k zajištění bezpečnosti a ochrany zdraví. Aby zde byl zaměstnavatel plně zproštěn náhrady škody, musí dokázat, že dbal na to, aby pracovník po proškolení i prokázal, že tomu rozumí, a byl pravidelně kontrolován, že bezpečnost práce opravdu dodržuje," vysvětluje advokátka Cilínková.

Čtěte také

„Dokonce i na ulici oslovený náhodný chodec, který pomůže např. složit náklad a zraní se při tom, je při náhradě škody na zdraví považován za zaměstnance firmy, byť byl osloven pouze jejím zaměstnancem," dodává.

Úrazy cestou do práce a při služebních cestách

„Cestu do práce či zní má plně na svých bedrech pracovník. Jiné je to u služební cesty, ta už je opět plně v režii zaměstnavatele. I zde je velké ALE. Služební cesta musí být přímá z bodu A do bodu B, nejlépe služebním vozem. Stane-li se něco při služební cestě, ale odbočkou na chalupě zaměstnance, je odpovědnost plně na jeho straně a to i v případě, že jede přímo a správně jak má, ale má své soukromé auto, bez předem podepsaného svolení, že je jeho vůz považován vlastně za služební," říká advokátka.

Důležitá rada nejen pro brigádníky

„Vstupujete-li k někomu do práce byť jen na brigádu, či sezónně, vždy chtějte pracovní smlouvu nebo dohodu o provedení práce či dohodu o provedení pracovní činnosti. V žádném případě nepřistupujte na smlouvu o dílo. Mnozí zaměstnavatelé totiž stále porušují zákoník práce a pokračují v tzv. švarc systému. Zaměstnají vás pouze na živnostenský list a vy pak fakturujete odvedenou práci. Tak za vás ale zaměstnavatel neodvádí žádné zákonné dávky a když se vám něco stane, nemůžete prokázat svůj pracovní vztah a nemáte na nic právo. Když ale pro nedostatek jiné práce nebudete mít jinou volbu, určitě se dobře pojistěte pro případ úrazu, nákladů na léčení, pro pobyt v nemocnici apod. Bez toho byste pak sebe i svou rodinu mohli dostat do svízelné finanční situace," radí na základě osobních zkušeností svých klientů Marie Cilínková.

Jak je to s odškodněním rodin při smrti zaměstance při výkonu práce, si můžete poslechnout v záznamu pořadu Třináctka Plus.

autor: Ivana Navrátilová
Spustit audio

Více z pořadu

E-shop Českého rozhlasu

Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!

Jan Rosák, moderátor

slovo_nad_zlato.jpg

Slovo nad zlato

Koupit

Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.