Loni byli v JAR každý den zastřeleni 3 nosorožci. V Botswaně ale našli na pytláctví recept
Jihoafrická republika se po letech definitivně vypořádala s apartheidem a stala se zemí pro „rainbow nation“, pro lidi všech barev a ras. Nedokázala ale ještě zjednat pořádek ve svých národních parcích. Čelí přemnožení slonů i vybíjení nosorožců.
Africké země byste jako turisti mohli rozdělit na ty, které mají národní parky, a na ty, které je nemají, protože tam byla dlouholetá válka. A Jihoafrická republika je zrovna jednou z těch, která je známá svými úžasnými národními parky.
Najdete tam poušť, vysoké hory, studený Atlantický oceán, teplý Indický oceán... Momentálně má JAR velký problém s přemnožením slonů, kteří nemají žádné přirozené nepřátele, a naopak s vybíjením nosorožců. „Jenom loni tam bylo zabito 1200 nosorožců,“ vypočítává Marie Mikušová.
Poslední nosorožec bílý
Poslední volně žijící nosorožec bílý dostal i svou osobní střáž. Na světě kromě něj je v zajetí jen několik kusů. Například v Zoo Dvůr Králové, která ho má i ve znaku. Loni zahájila i kampaň Burn horns (pálení rohů).
Hrozba vyhynutí
Přitom do roku 2007 bylo v JAR zabito jen kolem desítek nosorožců. Loňský rok se ale statisticky každý den zabili minimálně 3. „Hrozba toho, že by mohli vyhynout, tady opět je.“ Stejná agresivita se uplatňuje i třeba v národním parku Umfolozi, který je jinak výjimečně úspěšný v chovu nosorožců.
„Je to způsobeno především tím, že se Čína uplatňuje v afrických zemích,“ domnívá se Mikušová, která v Africe strávila 23 let. „Číňané věří tomu, že rohy nosorožců mají léčebné účinky. Poptávka je veliká.“ S vybíjením nosorožců si ale dokázali poradit v sousední Botswaně.
Botswanské řešení
Botswanský ministr obrany se totiž rozhodl, že je jim armáda na nic, protože nemají žádné nepřátele. A armádu vycvičil pro pohyb v přírodě a boji proti pytláctví. JAR na stejný model ale zatím odmítá přistoupit.
Botswanský v podstatě profesionální přístup je odpovědí na profesionální přístup právě pytláků. „V ganzích jsou zapojeni bohužel veterináři, bohužel rangeři a samozřejmě někdy i politici. Mají hodně peněz, perfektní vybavení.“
Jako pomalu mizí zvířata Afriky, vytrácejí se i původní kmeny. Kvůli civilizaci. I když ještě některé z nich například v Namibii najdete. „Proč mizí? Protože se snaží děti posílat do škol.“
Jaký recept našla Jihoafrická republika na soužití různých národů? Poslechněte si ze záznamu v iRadiu.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Starosvětské příběhy lesníků z časů, kdy se na Šumavě ještě žilo podle staletých tradic.
Václav Žmolík, moderátor
3x Karel Klostermann
Komplet obsahuje dva šumavské romány Ze světa lesních samot, V ráji šumavském a povídkový soubor Mrtví se nevracejí z pera klasika české literatury Karla Klostermanna (1848 - 1923), který tomuto kraji zasvětil celé své dílo.