Odborníci: Česko není připraveno na stárnutí populace, chybí systém péče
Do poloviny století by každému devátému Čechovi mohlo být podle odhadů více než 80 let. Přibude i mladších seniorů v relativně dobrém zdravotním stavu. Česká lékařská společnost Jana Evangelisty Purkyně, Světová zdravotnická organizace i další odborníci ale varují, že Česko není na stárnutí populace připraveno. Chybí prý systém dlouhodobé péče o seniory a nedostatečné je také financování.
Za stárnutím populace je menší počet narozených dětí, zvyšuje se tak podíl ostatních věkových skupin ve společnosti. Důležitými faktory jsou ale také moderní medicína a lepší životní úroveň.
V současnosti žije v Česku přes 1,5 milionu lidí starších 65 let a v budoucnu jich ještě přibude.
Česko není podle odborníků připraveno na stárnutí společnosti. Podrobnosti zjišťovala reportérka Lenka Jansová
Ředitelka Gerontologického centra v Praze Iva Holmerová v tom ale nevidí zásadní problém. Podle ní jsou to často zdraví lidé, kteří navíc pracují.
Větší riziko je podle ní v tom, že bude rychle přibývat lidí nad 80 let. Česko totiž není podle odborníků na stárnutí populace připraveno.
Chybí prý například systém dlouhodobé péče o seniory i ucelený systém zdravotních a sociálních služeb, díky kterému by lidé mohli do vysokého věku zůstat soběstační a žít doma.
„Chceme, aby lidé, kteří jsou nemocní, měli takovou péči, kterou si zaslouží a která by je udržela v domácím prostředí. Aby když jednou onemocní, že už nevstanou a skončí v nějakém ústavu. Řada z nich tam končí zcela zbytečně,“ podotkl přednosta Geriatrického centra Nemocnice Pardubického kraje Ivo Bureš.
V roce 2025 by mohlo žít v Česku až 216 700 mužů a 376 600 žen nad 80 let. Země by měla mít kolem 10,6 milionu obyvatel. V polovině století by pak 80. narozeniny mělo mít za sebou až 491 400 mužů a 689 600 žen. V zemi by celkem mohlo žít kolem 10,4 milionu obyvatel, každý devátý by tedy mohl být starší 80 let.
Podle Asociace českých a moravských nemocnic chybí na dlouhodobou péči také peníze.
Navrhují proto vyčlenit část prostředků ze zdravotního a část ze sociálního pojištění. Předběžně počítali s částkou kolem 40 až 50 miliard korun.
„Ve skutečnosti nám Světová zdravotnická organizace a Evropská unie radí, abychom dávali 1 až 2 procenta hrubého domácího produktu. To by v našem případě mělo být 45 až 90 miliard,“ upozornil Petr Fiala z Asociace českých a moravských nemocnic.
Ročně se ale podle něj vydá na dlouhodobou péči zhruba 14 až 16,5 miliardy, tedy zhruba 0,3 procenta HDP.
Dvě ministerstva, jedno řešení
Problematikou by se podle Bureše měla společně zabývat ministerstva zdravotnictví i práce a sociálních věcí. „Našlo by se jednotné řešení. Takhle si každé ministerstvo vytvoří svou skupinu a mezi sebou nemohou komunikovat,“ vysvětlil Bureš.
Odborníci: Česko není připraveno na stárnutí populace. Téma pro přednostu GC NEMPK I. Bureše a ministryni práce a sociálních věcí M. Marksovou
Ministryně práce a sociálních věcí Michaela Marksová z ČSSD ale uvedla, že podobná společná pracovní skupina existuje už od března 2014.
„V září chceme odevzdat společný návrh zákona, který má upravit a definovat přesně tento druh zdravotních a sociálních služeb,“ uvedla Marksová a doplnila:
„V současné době máme lidi buď pod zdravotní péčí v léčebnách pro dlouhodobě nemocné, nebo pod sociální péčí v domovech pro seniory, které jsou pod naším resortem. Chceme, aby bylo vytvořeno sociálně-zdravotní lůžko, které by mělo určité standardy, a bylo by jedno, zda bude senior LDNce nebo domově pro seniory. Bylo by zaručeno, že má totožné služby.“
Češi se mohou dožít vyššího věku
Život v Česku se také dál prodlužuje. Muži se průměrně dožívají téměř 76 let, ženy pak dokonce skoro 82. Delší je i část života, kterou lidé prožijí ve zdraví. Čeští muži mohou podle údajů Eurostatu bez zdravotních omezení žít v průměru déle než 62 let a české ženy přes 64 let.
Česká populace stárne, muži i ženy se ale dožívají vyššího věku. Mluvil o tom ředitel odboru statistiky obyvatelstva ČSÚ Josef Škrabal
Ředitelka kanceláře Světové zdravotnické organizace v Praze Alena Šteflová uvedla, že se proto začíná mluvit také o takzvaném aktivním stárnutí:
„Sama populace se musí zajímat o to, aby se dožila vysokého věku ve zdraví a aby se opravdu k životu přidávaly aktivní roky. To vše je i předmětem doporučení, která s sebou nese Světová zdravotnická organizace a snaží se je uplatňovat velmi adresně i v České republice,“ řekla Šteflová.
Podle ní bude v budoucnu na světě dokonce více seniorů než nezletilých: „Dokonce se uvádí takový mezník, rok 2050, kdy by poprvé v lidských dějinách mělo být v populaci více seniorů než dětí do 14 let. To je fenomén, který se nevyhýbá ani České republice, a neměli bychom o něm mluvit jako o břemenu ale jako o obrovském úspěchu, protože tak to také je.“
