Další sankce pro Írán tentokrát nechce zavádět Rada bezpečnosti OSN, ale Evropská unie. Podle drtivé části unijních ministrů zahraničí sankce, které minulý týden schválila OSN, nestačí. A to přesto, že americká ministryně zahraničí Hillary Clintonová je označila za nejvýznamnější soubor sankcí, kterým kdy Írán čelil.

13:53 15. června 2010 Tento článek je více než rok starý Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Kopírovat do schránky Zavřít

„Sankce EU cenu mají, pokud věříme v sílu sankcí. Sankce Rady bezpečnosti pouze zpřísňují ty předcházející a míří na osoby a organizace spojené s jaderným programem. Nijak se ale nedotýkají jiných zájmů Íránu. Jestli se země vyrovnala s předchozími třemi koly sankcí, určitě se vyrovná i s tímto. Můžou ho bolet, nepřinutí ho změnit kurz,“ myslí si zahraničně-politický analytik ČRo Milan Slezáka.

Evropské sankce by měly být zaměřené na petrochemický průmysl a těžbu zemního plynu v Íránu.

„Tyto oblasti Írán velice zajímají, protože není sám schopen těžbu modernizovat, přitom je velice závislý na exportu těchto surovin. Ale ani tady není jisté, zda by evropské sankce donutily Írán k tomu, aby byl v jaderném programu transparentnější. Ale kdo věří v sílu sankcí, měl by těm evropským zatleskat,“ pokračoval Slezák.

Přestože oficiální íránská prohlášení trvají na mírovosti jejich jaderného programu a odmítají snahy získat jadernou bombu, neoficální hlasy mluví jinak. Například vlivný íránský duchovní Muhammad Takí Jazdí chce, aby si Írán pořídil "zvláštní" zbraň.

„Jazdí má samozřejmě na mysli jaderné zbraně. Má velký vliv na prezidenta Ahmadínežáda. Mluví se o něm jako o duchovním mentorovi prezidenta. Vidíme, že v Íránu jsou vlivné síly, které žádají to, co na oko odmítá skutečné vedení Íránu. My můžeme jen hádat, zda je pravda v hlasech oficiálních, či neoficiálních,“ dodal zahraničně-politický analytik.

Současné sankce RB OSN zahrnují embargo na zbraně včetně bojových helikoptér a balistických raket, omezují finanční transakce a licence íránským bankám, pokud vznikne podezření, že se podílejí na obchodování s nukleárním materiálem.

Mezinárodní společenství chce navíc důsledněji kontrolovat lodě proplouvajících Hormuzským průlivem, aby se tak zajistilo, že na nich nejsou pašovány komponenty, jež by mohly sloužit k výrobě atomových zbraní

Od roku 2006 vyhlásila OSN proti Íránu sankce čtyřikrát, žádné ale nedokázaly Teherán přimět, aby svůj jaderný program zastavil.

Martina Mašková, Václav Rojík, Magdaléna Trusinová Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Kopírovat do schránky Zavřít