Aplikace Waze pro chytré mobilní telefony může pomoci řidičům vyhnout se nepříjemným kolonám, nehodám a jakýmkoli jiným potížím na silnici. Jejím prostřednictvím můžou řidiči mezi sebou komunikovat a informovat se vlastnoručně vloženými informacemi. Waze je v provozu už přes rok, v Česku se ale teprve rozjíždí.

9:23 3. prosince 2010 Tento článek je více než rok starý Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Kopírovat do schránky Zavřít

„Waze je jednoduše řečeno on-line GPS navigace, která je specifická tím, že mapy na ní tvoří sami uživatelé. To znamená, že vyžaduje mobilní telefon, na kterém je nainstalovaný program a který je připojený k internetu a komunikuje se službou,“ vysvětluje šéfredaktor serveru ROOT.cz Petr Krčmář

Prostřednictvím Waze mohou uživatelé mapy vytvářet, doplňovat, dávat informace o nehodách, které se pak objeví ostatním uživatelům.

„Program vyhodnocuje, jakým způsobem jedete. Například když na silnici, kde se můžete podle něj pohodlně rozjet osmdesátkou, už půl hodiny popojíždíte 3,5 kilometru za hodinu, aplikace sama vyhodnotí, že je tam zácpa, silnici pro všechny uživatele na světě označí červeně a v případě, že se někdo jiný nechá navigovat tímto směrem, už ho nevede tou zácpou, ale ukáže mu jinou cestu,“ přibližuje využití systému Krčmář.

Waze je možné propojit se sociálními sítěmi, zejména Facebookem a Twitterem, a poslat informace sem, kde si je přečtou ještě další lidé.

Služba Waze se dostala do České republiky později a teprve si u nás získává uživatele. Podle Krčmáře je vývoj slibný: „Existují u nás už poměrně dobře zpracované mapy, ulice, hlavní spoje mezi městy. Čím více uživatelů aplikaci používá, tím se mapy zkvalitňují.“

Waze varuje před živelnými pohromami

Waze poskytuje i další automatizované služby – například pro zemětřesení, spojená s Twitterem. V USA lze pod heslem „zemětřesení“ získat vyhodnocení epicenter, různé mapy. Služba také informuje další uživatele, že je někde blízko nich zemětřesení.

Očekává se také větší využití sociálních služeb pro vědecké účely. „Z informací z osobního života uživatelů se například zpracovávají sociální průzkumy. Z Facebooku lze například odhadnout trendy nakupování, vývoj cen a podobně. Zatím se s tím experimentuje a hledají se cesty využití,“ tvrdí Krčmář.

Martin Křížek, Lucie Maňourová Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Kopírovat do schránky Zavřít