Nevidíš? Jsi potenciální vrah

27. červenec 2011

Řidič, který něco nevidí nebo přehlédne, může nabourat. To je dobře známá věc. Právě proto je dobrý zrak jedním ze základních předpokladů dobrého a bezpečného řízení. Nedávné testy českých řidičů však prokázaly, že víc než polovina z nás usedá za volant s nějakou vadou zraku.

Řada lidí usedá za volant s tím, že vědí, že to s jejich viděním není zrovna nejlepší. „Setkáváme se s lidmi, kteří řídí i s pěti dioptriemi, dokonce jsme se setkali i s horší vadou, která nebyla nijak korigována, s osmi dioptriemi. To jsou potenciální vrazi,“ varuje profesor Martin Filipec z oční kliniky Lexum.

Mnozí řidiči si totiž neuvědomují, že i malá vada zraku může znamenat zpoždění několika sekund. To ve výsledku znamená další ujeté metry. „Nejzávažnější problém je v tom, že lidé nevidí včas dopravní značku, takže se na ni snaží soustředit a přestanou vnímat dění před nimi. Potom dojde k tomu, že reakce je zpožděná – lze to vyjádřit přímo v metrech, kdy při rychlosti 100 km/h dojde k prodloužení brzdné dráhy o zhruba sedm metrů,“ varuje oční optik Jaroslav Hrdlička.

V 18 letech máme oči zpravidla v pořádku, ale s narůstajícím věkem se zrak zhoršuje. Tomu méně, tomu více. Čtyřicátníkům už oči slouží zhruba o čtvrtinu hůř. „Krátkozrakost, dalekozrakost nebo astigmatismus. Existuje také onemocnění keratokonus, které je charakteristické vyklenováním rohovky. Za šera se u těchto pacientů dramaticky zhoršuje vidění. Dokonce známe i soudní případy, kdy řidič autobusu řídil, přestože věděl o keratokonu rohovky, a potom na přejezdu přehlédl vlak. Zahynula spousta lidí.“

Většina z nás příznaky zhoršování zraku podceňuje nebo připisuje něčemu jinému. Třeba obyčejné migréně nebo bolení hlavy. „Je to problém většiny lidí kolem 40 let, kteří začínají mít problémy se zrakem na blízko. Týká se to i řízení auta, protože tam střídáte pohled do dálky, kdy sledujete situaci v provozu, a na blízko, kdy se díváte na přístroje. Když potom přijde řidič domů a bolí ho hlava, má migrénu nebo je například unavený, často to řeší tak, že si vezme prášek proti bolesti hlavy. Jenže ve většině případů by se to dalo vyřešit tím, že dostane brýle. Pokud bude správná korekce, bolesti hlavy zmizí.“

Počínající onemocnění očí navíc může zbytečně způsobit tragédii. „Je to zejména otázka vidění za šera, kdy se zhoršuje kontrastní citlivost – například chodce jdoucího po krajnici může řidič s počínajícím zákalem spatřit třeba až na vzdálenost 50 metrů, což už může být pozdě na reakci. Přitom řidič bez vady zraku by chodce spatřil na vzdálenost sta až dvou set metrů,“ konstatuje Martin Filipec.

Dlouhé řízení a sledování provozu dokáže pořádně unavit i zdravé oči, navíc i ty jsou ovládány svaly, jen vnějších je šest. Proto bychom zvláště při dlouhých cestách měli nechat oči odpočívat. „Důležité je nechat oči odpočívat už předtím, než začnou být unavené. Například v první hodině jízdy zastavte na dvě minuty, ve druhé také, třetí přestávku už trochu natáhněte, při čtvrté si dejte 15minutovou přestávku od řízení a tento cyklus zastávek opakujte. Minuta nebo dvě jsou sice krátká doba, ale když budete mít zavřené oči, tak na regeneraci to stačí,“ říká Jaroslav Hrdlička.

Při delších zastávkách můžeme oči také procvičit. „Říká se, že je dobré dívat se chvíli ostře do dálky a do blízka, ještě jednou to zopakovat a potom oči zavřít. Tím se totiž obnoví slzný film vyživující oči a ty dostanou více živin,“ uzavírá Jaroslav Hrdlička.

autor: pgj
Spustit audio