Auta si šlapou na brzdy sama

26. říjen 2011

Není to tak dávno, kdy auta dostala systém ABS, tedy protiblokovací systém brzd. Poprvé se objevil v luxusním mercedesu v roce 1978 a dnes ho má povinně každé nově prodané auto. Na silnici však o životě a smrti rozhodují v dnešní uspěchané době vteřiny, a protože elektronika je rychlejší než člověk, umí moderní auta i sama brzdit.

Této schopnosti využívá i takzvaný adaptivní tempomat, a proto jsme se rozhodli se na něj podívat v rámci jednoho testování podrobněji. Společně s Václavem Jírovským z Českého vysokého učení technického v Praze vyrážíme. Co vlastně adaptivní tempomat umí? „Když pojedete na dálnici, nebude před vámi další vozidlo a vy budete mít na tempomatu nastavenou rychlost, vozidlo ji bude udržovat. Ve chvíli, kdy se před vás dostane pomalejší vůz, adaptivní tempomat to zjistí a upraví rychlost podle vozidla jedoucího před vámi,“ vysvětluje Václav Jírovský.

Dnes už však auto umí pomocí adaptivního tempomatu nejen udržovat bezpečnou vzdálenost, ale jeho schopnosti jsou využívány i pro snížení rizika nebo následků případné nehody. „Auto jedoucí před vámi je systémy detekováno jako překážka, do které byste mohl nabourat, proto systém vyhodnotí situaci jako krizovou a zahájí brzdění. Do budoucna se k tomu může přidat i úhybný manévr. Systém je dále schopen nastavit sedačky do co nejvhodnější polohy před nárazem, přitáhne bezpečnostní pásy a učiní další kroky k přípravě auta na nehodu, aby co nejvíc snížil její následky.“

Auta s touto technologií dnes nabízí několik automobilek. „K dispozici jsou tři vozidla – lexus, volvo a honda. Každá automobilka si nechává systém dodávat od jiného výrobce, takže jsou tři rozdílné systémy. Automobilky Lexus i Honda využívají pouze jeden radar, každý má jiný dosah a šířku sledovaného pole. Volvo má speciální radar, který vidí do dvou vzdáleností pod různým úhlem – tento systém je využíván pro detekci chodců, což ostatní automobilky ještě neumějí.“

Nabízí se tedy otázka: věřit, nebo nevěřit tvrzení mnoha výrobců a prodejců, že v jejich autě se nám nemůže nic stát? „Nemůžu přece věřit tomu, že systémy udělají všechno. Jsou to pouze podpůrné systémy, které fungují v určitých, přesně specifikovaných situacích. Výrobce vám do návodu napíše, kdy systém funguje a kdy ne, ale myslet za vás nebude,“ uzavírá Václav Jírovský.

Čím víc elektroniky, tím důkladněji bychom měli návod číst a ne jen slepě věřit tomu, že auto nás zachrání, ochrání a vlastně udělá všechno za nás. Vždyť k případnému soudu půjdete vy a ne auto ani automobilka – vždyť ona vás kdesi v návodu přece varovala.

autor: pgj
Spustit audio