Ocelové město najdete v kazašské Karagandě

Když se řekne Karaganda, pak se vám z hodin zeměpisu asi vybaví ocel a uhlí. Karagandská pánev skutečně patří k největším nalezištím uhlí v Asii. V této kazašské oblasti se ovšem těží mnoho dalších nerostných surovin, protože zdejší půda obsahuje téměř všechny vzácné, ale i obyčejné kovy.

Češi jsou v Karagandě zrovna tak častými hosty jako hollywoodští herci. I proto nás místní přijali s veškerými poctami už při vjezdu do hlavního města těžkého kazašského průmyslu.

Muzikant hraje na dvoustrunnou kazašskou loutnu, které se říká dombra. Zpívá o Karagandě, o kráse jezera Balchaš a hostech, kteří přijeli z dalekého Česka. Dívky v kazašských krojích nabízejí smažené koblihy, které se namáčejí do horkého másla, a také velké a malé sýrové koule. „Naberte si do kapes. Večer si je dáte k pivu,“ vybízejí.

Krojované hostesky vyhazují do vzduchu nad naše hlavy stovky čokoládových bonbónů v pestrobarevných fóliích. Z Karagandy se do celého Sovětského svazu vyvážely nejen milióny tun uhlí nebo oceli, ale také tisíce tun bonbónů a čokolády.

„Je to zvláštní město horníků a černého zlata. Ale nejenom to. Máme tady celou Mendělejevovu tabulku prvků,“ popisuje bohatství zdejšího kraje člen uvítacího výboru a místní novinář Ajdar Ibrajev. Jsme v severovýchodním Kazachstánu, v oblasti, která se jmenuje Sary Arka. Její plocha je pětkrát větší než rozloha České republiky.

Kazašské dívky v krojích

„Karagandská oblast se rozkládá ve stepi Sary Arka a zabírá 428 tisíc kilometrů čtverečních. Sary Arka znamená v překladu z kazaštiny ‚žlutá step‘. V létě totiž celá step zežloutne,“ vysvětluje nám průvodkyně Galina. Teď tu ovšem kvete kavyl písečný, který nekonečnou krajinu zbarvuje do stříbrna.

Step na horizontu ostře střídají industriální témata těžebních věží a mamutí konstrukce metalurgických hutí. První uhlí tady podle pověsti našel pasáček, který je pak ukázal ruským kupcům. Podnikatelé Ušakov, Sevasťanov a Rjazanov vykoupili pozemky a jali se těžit uhlí, měděnou rudu a další nerosty.

Za prací sem přijeli Rusové, Bělorusové a Ukrajinci a založili první vesnice Tichonovku, Dumbovku a Volyňku. Nepředstavujte si však vesnici jako soubor domků. Nejprve to byly zemljanky a později hornické osady. Kolem šachet vyrostla celá Karaganda. Na významu nabyla v epoše industrializace sovětské střední Asie a zvláště za 2. světové války.

„Karaganda byla ve válečných letech týlem Sovětského svazu. Počínaje rokem 1941 sem evakuovali mnoho podniků z evropské části státu. Například známý Parchomenkův závod už dva měsíce po převezení do Karagandy začal vyrábět vojenskou techniku – hlavně projektily do kaťuší,“ dozvídám se.

Město horníků a černého zlata

Do Karagandy se za války stěhovaly textilní i obuvnické továrny, divadla, vysoké školy i celé výzkumné ústavy. Vědci a absolventi škol pak přispěli k poválečnému růstu celé oblasti.

Průvodkyně Galina nás žene k poněkud omšelé budově ve stínu moderního hotelu Čajka. „Je to první hotel ve městě a zároveň hotel, který přijímal všechny kosmonauty, kteří se vraceli z vesmíru. Celý svět obletěla fotografie tohoto balkonu, na kterém stála první kosmonautka na světě Valentina Těreškovová a mávala lidem,“ ukazuje.

Třiasedmdesátiletá Valentina Vladimírovna žije v Moskvě, ale do Karagandy občas přijíždí slavit své narozeniny a vzpomínat. „Vyprávěla nám o jednom velmi dojemném okamžiku. Když ji přivezli sem do hotelu – to bylo v roce 1963 –, z nějakých technických důvodů vypnuli veškeré osvětlení. Těreškovová však musela ihned volat do Kremlu, aby oznámila, že se vrátila z kosmu. Našli jsme pokojskou, která tehdy Valentině držela svíčku, když vytáčela číslo a referovala Chruščovovi, že už přistála a je v hotelu,“ vypráví Galina.

Z tohoto balkonu mávala Valentina Těreškovová

V hotelu Čajka si můžete objednat pokoje slavných kosmonautů. Této jedinečné nabídky využívají hlavně zahraniční obchodníci, kterých je tady čím dál tím víc. Po rozpadu Sovětského svazu začala předimenzovaná Karaganda chátrat. Oživení přinesl až prudký růst cen barevných kovů.

Do města přijíždějí zahraniční investoři, kteří tady zakládají společné podniky a větří velké zisky. S nimi se do Karagandy vracejí lepší časy, což se obvykle pozná na kvalitě piva a čokolády. Obojí chutná opravdu výtečně.


Zvětšit mapu: Karaganda, Kazachstán
autor: mdo
Spustit audio