Bartoň s Welschem se na ME loučí s reprezentací. Vidina her v Riu je ale motivací i pro ně
Luboš Bartoň a Jiří Welsch. Dva velké pojmy českého basketbalu, které spojuje nejen věk a stejné reprezentační zážitky, ale aktuálně i fakt, že chtějí na právě startujícím mistrovství Evropy ukončit své profesionální kariéry.
Trénink skončí bojovým pokřikem, Jiří Welsch se i v 35 letech jen lehce otře ručníkem a jako první nakluše mezi novináři. Tradiční úsměv na rtech, tradiční upřímnost.
„Je to mix pocitů. Trochu pocit úlevy, že šampionát už je tady, a trocha nervozity před jeho začátkem,“ přiznává.
Jiří Welsch a Luboš Bartoň se na ME v Rize loučí s reprezentačními kariérami. Jestli by si je prodloužili kvůli hrám v Riu, zatím neřeší
Welsch má za sebou nespočet velkých zápasů, slavné NBA nevyjímaje. Do Rigy přicestoval ve čtvrtek jako kapitán hodně ambiciózního českého týmu, o kterém se mluví jako o jednom z nejsilnějších v historii.
I pro něj je pocta být v něm. Zvlášť když ví, že evropský šampionát u řeky Daugavy, je pro jeho generaci ideální šancí, jak odejít na vrcholu.
„Budu se snažit přispět co nejvíce, abych byl platným hráčem. Doufám, že reprezentační kariéru zakončím na dobré notě, což je minimálně postup ze skupiny,“ stanovuje Luboš Bartoň jasný cíl sobě i svému parťákovi z reprezentace.
Ideální scénář společné rozlučky má dvě dějové linky. První je uspět na evropském šampionátu a probojovat se do vyřazovacích bojů, které hostí Francie. Ta druhá je lemována olympijským písmem.
My můžeme! Od 14:30 ČR-EST z ME na streamu http://t.co/3cRcfhMpyv a také vstupy na @Radiozurnal1 @CzechBasketball pic.twitter.com/0t5oJdNpo1
— Michal Jurman (@michaljurman) 5. Září 2015
Právě o účast minimálně v olympijské kvalifikaci, která se bude hrát až příští rok, se totiž na evropském šampionátu také hraje.
„Je to motivace nejen pro mě, je to motivace pro všechny. Účast na olympiádě je snem každého, já se tím ale nenechám unést,“ vzkazuje Welsch bez jakéhokoliv mlžení a unášení se, že pokud by se historicky první účast basketbalistů samotného Česka blížila realitě, byla by pro něj ještě obrovskou výzvou k dalšímu prolévání potu pod bezednými koši.