O životě a smrti rozhodují maličkosti
Předběžné policejní statistiky říkají, že od pátku do pondělního večera zemřelo na našich silnicích 21 lidí. Před námi je však návrat z prodlouženého víkendu. Mnozí si sice vzali na zbývající tři pracovní dny týdne dovolenou, ale přesto nás čeká zvýšený provoz a s ním se přímo úměrně, leckdy spíše neúměrně, zvyšuje riziko nehod. Těm se sice často nevyhneme, ale na jejich následcích máme lví podíl.
Diskutovat o tom, že rychlá jízda nebo riskantní předjíždění je prakticky poukázkou na pobyt v nemocnici, a to v lepším případě, asi nemá smysl. Jenže i další maličkosti rozhodují o tom, jak se naše tělo s nárazem při nehodě vyrovná. Bez diskuse nejzávažnější úrazy jsou úrazy hlavy. Své by o tom měli vědět cyklisté. A neřešme teď, zda se jedná o dopravní nehodu na silnici, nebo o tragédii mimo ni. Na čtyřicet případů si vyžádalo v posledních dnech zásah záchranáře Bořka Bulíčka a jeho kolegů pouze ve středních Čechách.
„Naši pomoc potřeboval 89letý pán, který sjel na kole do příkopu a po nárazu do stromu utrpěl velkou tržnou ránu hlavy. Jeho první slova byla: Přece nebudu jezdit s přilbou, jak bych v ní vypadal. Nehoda se stala naštěstí v malé rychlosti, takže po zašití rány na chirurgické ambulanci se vrátil domů,“ říká Bulíček.
Jenže tak to vždy nekončí. Přitom přilba má takřka magickou moc. „Podle rozsáhlých amerických studií přilba chrání před úrazem mozku až v 88 procentech případů, před úrazem hlavy v rozmezí 60 až 80 procent,“ konstatuje doktor Martin Sedlák.
Motorkáři o přilbě sice zpravidla nediskutují, ale o kvalitním oblečení, pátéřáku nebo pořádných botách si u nich můžeme mnohdy jen nechat zdát. Každý zhruba pátý se na onen svět vydal v posledních dnech právě ze sedel motorky. Ovšem ani v autě, obklopeni plechy, nejsme v bezpečí. Stačí náraz třeba i v rychlosti, o níž si myslíme, že rychlejší by bylo popoběhnout.
„Při bočním nárazu je hraniční rychlost 34 km/h. Nárazy ve vyšší rychlosti v podstatě končí smrtí. Tělo před bočním nárazem není tak chráněno, což je patrné už z bočního vedení sedadel,“ varuje instruktor bezpečné jízdy a bývalý závodník Jiří Parma.
Myslíte si, že jste neomylní a vám a vašim spolucestujícím se nemůže nic stát? Tak proč se třeba poutat? „Pasažérka se na zadním sedadle odpoutala, ulehla a chtěla se prospat. Do tohoto vozidla naboural jiný účastník silničního provozu, který byl za havárii odpovědný. Důsledky byly velmi tragické a z pasažérky se stal kvadruplegik - tedy ochrnula na všechny čtyři končetiny. V soudním sporu však bylo prokázáno, že kdyby žena v okamžiku střetu vozidel byla připoutána, nedošlo by ke škodě na zdraví. Z toho důvodu se uplatnil institut spoluzavinění, dokonce ve výši sta procent, a náhrada škody byla nulová,“ popisuje tragický případ Ludvík Bohman z České pojišťovny.
Bohužel s takovými se na našich silnicích setkáváme dnes a denně. V posledních dnech až příliš často.
