Geolog: Nejlepší ochrana před sesuvy půdy je se jim vyhýbat

6. říjen 2016

Čína, Mexiko, Indie, Nepál. To jsou země, kde všude v nedávné době zabíjely sesuvy půdy. Co je způsobuje a jak je lze předpovídat? O tom hovoří v Magazínu Leonardo ředitel České geologické služby Zdeněk Venera.

Podle něj je několik faktorů, které určují, kde a zda k sesuvu dojde. „V první řadě je to geologická stavba, tedy jakými horninami je místo tvořeno a jak jsou tyto narušeny. Záleží také na reliéfu krajiny a relativní potenciálové energii lokality, tedy tam, kde je větší převýšení, tam je i větší náklonnost k sesuvům.“

Třetím a rozhodujícím faktorem je nasycenost geologického prostředí vodou. „Jakmile jsou větší srážky, tak v lokalitách, které splňují dva předchozí předpoklady, dojde k sesuvu,“ doplňuje vědec.

Které oblasti patří k nejohroženějším? „Obecně lze říct, že nebezpečí sesuvu se soustředí na výrazná horská pásma, například alpinsko-himalájský horský řetězec, který se táhne přes celou Evropu a pokračuje až do Asie, dále Kordillery, Andy a další pásemná pohoří,“ vysvětluje Venera.

U nás v Česku patří mezi rizikovější oblasti například Beskydy, Vsetínské vrchy a také naše vulkanická pohoří jako je České středohoří nebo Doupovské hory.

Nelze samozřejmě pominout tzv. atropogenní zavinění. „Tedy zavinění lidskou činností, kdy například při pokládce kabelů nebo potrubí může být svah podkopán a destabilizován.“


„Je potřeba říci, že nejlepší ochrana před sesuvy půdy je studovat je a vyhýbat se jim, protože sanace sesuvů je extrémně finančně náročná věc v řádech desítek a stovek milionů. Mnohem výhodnější je vědět, co je nebezpečná oblast a té se vyhnout, nestavět tam žádné stavby a v tomto respektovat přírodu."

Jak se daří vědcům předpovídat sesuvy? „Svahy se dají studovat a zjišťovat jejich predispozice k sesuvu. Mezi možnosti jak lokalitu monitorovat jsou vrty, do kterých je instalováno zařízení, které je schopno zaznamenávat posuny svahu a úhlový pohyb. Dále lze použít extenzometry, které sledují vzdálenost mezi dvěma pevně umístěnými body,“ popisuje geolog.

Používané jsou také dálkové metody. „Například radarová interferometrie, kdy se velmi přesně zaznamenává prostorový obraz lokality a porovnává se s časově staršími snímky, používá se i moderní geodézie za použití totálních stanic nebo kombinace geodézie a měření pomocí GPS.“

„Velmi užitečnou součástí celého systému jsou systémy včasného varování, kdy se monitoring pohybu kombinuje se zaznamenáváním srážek, a lze pak definovat stavy, kdy je určité množství srážek v určité lokalitě už kritické,“ přibližuje způsob, jak zmenšit následky sesuvů půdy Zdeněk Venera.

Spustit audio

Více z pořadu

E-shop Českého rozhlasu

Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!

Jan Rosák, moderátor

slovo_nad_zlato.jpg

Slovo nad zlato

Koupit

Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.