Devadesátky v kultuře: Vávra, Topol, Lébl a další
Radio Wave pokračuje ve speciálním devadesátkovém retrovysílání. Po týdnu zaměřeném na hudební scénu, kdy k nám do studia přišli Jan P. Muchow, Orion z PSH a DJ Tráva, se podíváme na divadlo, literaturu, architekturu a taky na to, jak se v 90. letech rodila česká graffiti scéna.
Prvním hostem byl v pondělí divadelní režisér Ivan Rajmont, který byl v roce 1989 byl jmenován prvním polistopadovým šéfem činohry Národního divadla, kde jako svou první inscenaci uvedl Strýčka Váňu. V současné době je uměleckým šéfem činohry Divadla F. X. Šaldy v Liberci. Jak divoké devadesátky rozvlnily vody tehdejšího divadelního světa si právě Rajmont pamatuje velice dobře.
Pokud vás zajímá devadesátková architektura, určitě nepropásněte úterní rozhovor s jedním z nejrespektovanějších teoretiků a historiků Zdeňkem Lukešem. Ten prožil většinu 90. let na památkovém odboru Pražského hradu.
Ve středu jsme se dotkli dalšího fenoménu spojeného s českými devadesátkami, popularity divadla Sklep. Herec, architekt, spisovatel a příležitostný básník David Vávra přišel do studia . Kromě cyklu Šumná města se objevil i v řadě dalších televizních projektů, například Pražská 5 nebo Česká soda. Jak on dnes vzpomíná kulturu 90. let, jsme se zeptali ve středečním ON AIR vysílání.
Jeden z nejzásadnějších českých románů 90. let, který dodnes patří mezi kultovní díla současné literatury, je Sestra Jáchyma Topola. Neurotický, explozivní záznam toho, co se dělo, když smetli zdi, vyměnili suvenýry a Československo se otevřelo světu, ovlivnil spoustu lidí, včetně spisovatelů. Čerstvý nositel Magnesie Litery Jiří Hájíček přiznal, že když v roce 95 slyšel Topola číst ze Sestry, asi dva roky se pokoušel psát jako on. Jak se Jáchym Topol propracoval ke svému specifickému jazyku plnému psychotických vizí v zapomenutých nářečích, jaká byla atmosféra těsně po revoluci a co přišlo po Sestře, jste se od něj mohli dozvědět ve středu v pořadu Liberatura.
Posledním dílkem do devadesátkové skládačky byl medailonek Petra Lébla. Od jeho smrti uplynulo 14 let a pořád je pro divadelníky symbolem originality, neotřelosti a schopnosti od základů bourat zažité stereotypy divadelní tvorby. Portrét Petra Lébla připomenul jak konkrétně režisér spjatý především s Divadlem na Zábradlí pracoval.
Mohlo by vás zajímat
E-shop Českého rozhlasu
Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!
Jan Rosák, moderátor
Slovo nad zlato
Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.
