Řecko dostalo ultimátum. Hrozí mu bankrot a odchod z eurozóny
Státy eurozóny daly Aténám ultimátum. Řecko musí podle nich ještě tento týden požádat o prodloužení současného záchranného programu, jinak už mu nepůjčí žádné peníze. To ale řecká vláda tvrdě odmítla. Schůzka ministrů financí států platících eurem tak v Bruselu skončila naprostým krachem.
„Ultimáta v Evropě nikdy nevedla k ničemu dobrému,“ ohradil se řecký ministr financí Janis Varufakis.
Zbytek eurozóny Řecku v rámci prodloužení programu nabízí úpravu některých úsporných opatření, i když zřejmě nijak zásadní. Řecko ale program považuje za likvidační a chce ho od základů změnit.
Odejde Řecko z eurozóny, a co by to mohlo znamenat pro nás? I o tom mluvil zpravodaj ČRo v Bruselu Ondřej Houska
„Naše vláda byla zvolena, aby změnila podstatu tohoto programu. Kosmetické změny nás nezajímají,“ řekl řecký ministr financí Janis Varufakis. Podle ministrů se teď řecký bankrot a odchod z eurozóny přiblížil.
Podle německého ministra financí Wolfganga Schäubleho je šance na dohodu už velmi malá. Současný záchranný program skončí na konci měsíce a novou dohodu, pokud vůbec vznikne, musí předem schválit i parlamenty zemí eurozóny. Takže času je opravdu málo, prakticky zřejmě jen do konce tohoto týdne.
Neztratit tvář
Názory jsou ale i v eurozóně různé a zdá se, že vyhraněná německá pozice je spíš ojedinělá. Například Francie otevřeně mluví o tom, že je potřeba vzít v potaz politickou změnu v Aténách, dát nové řecké vládě nějaký návrh, který by mohla obhájit před svými voliči.
Nová řecká vláda chce od eurozóny v první řadě překlenovací úvěr, který mu pomůže splatit závazky splatné v první polovině tohoto roku. Potom navrhuje, aby se změnil princip splácení dosavadního dluhu a výše splátek se navázala na jeho hospodářský růst - v letech růstu by Řecko splácelo více peněz, v letech stagnace nebo hospodářského propadu zase méně.
O situaci v Řecku mluvila tamní spolupracovnice ČRo Pavla Smetanová a redaktor Viktor Daněk
Druhý hlavní požadavek se týká takzvaného primárního přebytku státního rozpočtu. To je přebytek rozpočtu před započtením splátek starých dluhů čili čistý výsledek hospodaření v tom konkrétním roce. Řecko teď podle dohod hospodaří s primárním přebytkem 3 procenta, což nemá zřejmě žádná jiná země na světě a měla by takto hospodařit mnoho dalších let.
Vláda v Aténách požaduje, aby se tento povinný primární přebytek snížil na 1,5 procenta. Obě opatření mají dát vládě víc možností investovat do rozvoje ekonomiky, protože v současnosti jsou její možnosti v tomto ohledu značně omezené.
Chaotický bankrot?
Co se opravdu stane, když se do konce týdne Řecko s eurozónou nedohodne, není zcela jasné. Řecká vláda tvrdí, že má dost prostředků na fungování ještě po dobu několika měsíců. Hodně to ale bude záviset na důvěře Řeků a na ochotě Evropské centrální banky poskytovat řeckým bankám peníze.
Pokud by se mezi Řeky rozšířila panika a nastal run na banky, mohl by se tamní finanční systém sesypat daleko rychleji.
Potom jsou otevřené všechny scénáře od chaotického bankrotu až po odchod z eurozóny a návrat k drachmě. Atény ale do velké míry sázejí na to, že takhle daleko to žádná země eurozóny včetně Německa dohnat nechce.
Řekové stojí za vládou
„Řekové jsou zklamaní, ale i rozhořčení, protože řecká média to prezentují tak, že ministr financí byl připraven podepsat předpřipravenou dohodu, tu ale ostatní země nečekaně změnily, a tak ji musel odmítnout. Považují to tedy za hru, která nemá férová pravidla a jsou hrdí na svého nového ministra a jeho neměnná stanoviska,“ říká spolupracovnice ČRo v Řecku Pavla Smetanová.
Zatímco v Evropě už se otevřeně mluví o možnosti návratu k drachmě, Řekové si tuto hrozbu podle Smetanové odmítají připustit:
„Po volbách nastala v Řecku velmi neobvyklá situace, že lid stojí za svojí vládou a zatím jí pořád ještě stoprocentně věří. Takže také věří, že by jejich noví vůdci nedovedli zemi ke krachu, ale že budou úspěšní v takových jednáních, která pomohou Řecku postavit se znova na nohy a odrazit se ode dna, aniž by tím ztratili na své pověstné hrdosti.“
Podle posledního průzkumu podporuje snahy nové řecké vlády o snížení splátek skoro 80 procent Řeků.
Že je stávající záchranný plán pro Řecko neudržitelný, si myslí i ekonom Petr Zahradník, který sledoval v Bruselu jednání ministrů eurozóny:
„Ten záchranný plán přiměl Řecko k infarktu a v době, kdy je Řecko ve fázi nikoliv snad agónie, ale jeho ekonomika potřebuje zásadní strukturální reformy, z veřejných zdrojů není schopno těmto závazkům dostát.“
Odchod Řecka z eurozóny by měl na Česko minimální vliv
Číst článek
Pokud by Řecko přestalo platit své dluhy, bylo by zřejmě nucené opustit euro. Následky se dají jen těžko předpovídat. Ohrozilo by to stabilitu nejen Řecka, ale i dalších států eurozóny a nepřímo možná i Česka. Ekonom Petr Zahradník si proto myslí, že by pro evropské lídry bylo lepší přistoupit na kompromis.
„Současně jsem přesvědčen o tom, že Řecko je opravdu z nejhoršího venku. Očekávané zlepšení je patrné. Podle mého názoru by byla poměrně značná škoda, kdyby radikálním lpěním na dodržování pravidel tato naděje v řecké ekonomice byla uhašena,“ dodává ekonom.
