V Haagu pokračuje proces s Radovanem Karadžičem
V Haagu pokračuje po letní pauze proces s někdejším vůdcem bosenských Srbů Radovanem Karadžičem obžalovaným z válečných zločinů. Karadžič se před tribunálem pro bývalou Jugoslávii zodpovídá z válečných zločinů během konfliktu v Bosně v letech 1992 až 1995. Obvinění směřují hlavně k obléhání Sarajeva a masakru ve Srebrenici, který nepřežilo osm tisíc bosenských Muslimů.
Radovan Karadžič požadoval další odložení procesu, který se de facto rozběhl až letos na jaře. Bývalý bosenskosrbský předák, který se proti obviněním z celkem jedenácti zločinů hájí sám, chtěl dostat víc času na prostudování dokumentů zabavených v bytě manželky stíhaného generála Ratka Mladiče. Prokuratura mu ale nevyhověla.
O procesu s Radovanem Karadžičem mluvila na Rádiu Česko soudkyně Ústavního soudu Ivana Janů, která u Mezinárodního trestního tribunálu pro bývalou Jugoslávii pracovala v letech 2001 až 2004 a odborník na Balkán a rozhlasový redaktor Martin Ježek
„Podle mého názoru si prokuratura nevede špatně, je zastoupena velice zkušeným prokurátorem, kterého jsem viděla ve věci Miloševiče,“ říká soudkyně Ústavního soudu Ivana Janů, která u Mezinárodního trestního tribunálu pro bývalou Jugoslávii pracovala v letech 2001 až 2004.
„Soud si musí být vědom toho, že obžalovaný má sice nárok na fér proces, na druhou stranu je nutné, aby byl proces veden bez zbytečného odkladu, efektivně a rychle. U soudu vždy záleží na tom, aby ona férovost byla podložena důvody, pro které to žádá,“ pokračuje Janů.
„Od Norimberského tribunálu, který zasedal po druhé světové válce, hlavy států a jejich představitelé nemají před mezinárodními soudy žádnou výmluvu, že byli pouhými politickými figurami a nenesou tak zodpovědnost. Mezinárodní soudnictví ví, že ve válečných časech páchají zločiny i ti, kteří by jinak zůstali občansky bezúhonní. Konflikt ale otevře politickou situaci, vysoká politická reprezentace vymyslí nějaký plán a je jedno, jestli zločiny při plnění tohoto plánu nepáchají přímo politici,“ vysvětluje soudkyně Janů a dodává:
„Myslím, že Hitler věděl o tom, že probíhá genocida židovského obyvatelstva a přitom on sám nezavraždil jediného Žida. Stejně tak Karadžič, který se nyní snaží dokázat, že osobně žádné zločiny nespáchal, o mnoha zločinech věděl a možná byl i jejich strůjcem. To už je ale věcí důkazního řízení a prokuratury, aby to dokázala.“
„Proces s Radovanem Karadžičem vzbuzuje v Srbsku spíše apatii, proces se totiž protahuje. Srby spíše zaměstnává kosovský problém a hospodářská krize. Pokračování již dávno započatého procesu není pro Srby příliš zajímavý,“ doplňuje odborník na Balkán a rozhlasový redaktor Martin Ježek.
