Rozhodčí doložku už nelze schovat do smlouvy
Zákon o rozhodčím řízení přinesl změny pro spotřebitele. Měly by to být změny k lepšímu, přesto je dobré o nich vědět co nejvíce. Téma jsme rozebrali s vedoucím právní spotřebitelské poradny dTestu Lukášem Zeleným.
Co je to rozhodní řízení a samotná rozhodčí doložka?
„Rozhodčí řízení je mimosoudní způsob řešení sporu nezávislými a nestrannými rozhodci. Většinou bývá využíván jako náhrada soudního řízení při řešení majetkových sporů.
Rozhodčí doložka je pak druhem smlouvy, kterou si strany sjednávají. Říká, že všechny v budoucnu vzniklé spory z určitého vztahu budou řešeny právě v rozhodčím řízení a nikoliv obecnými soudy.“
Kde ji lze sjednat a k čemu?
„Lze ji sjednat prakticky kdekoliv, kde mohou vznikat majetkové spory. Ale jakmile je jednou ze stran spotřebitel, platí mnohem přísnější pravidla – zejména to, že musí být sjednávána individuálně a na samostatné listině.“
Kde se spotřebitelé s rozhodčí doložkou setkávají nejčastěji?
„Nejčastěji se s ní spotřebitelé mohou setkat v různých úvěrových smlouvách, ale často se také nacházejí v pojistných smlouvách.“
Nedá se i dnes nový systém nějak zneužívat nebo obcházet? Na co si má dát spotřebitel pozor?
„Možnosti zneužívání doložek se sice výrazně ztížily, ale přesto k excesům může docházet. Když už spotřebitel rozhodčí doložku podepíše a nenechá si ji vyškrtnout ze smlouvy, musí si alespoň pamatovat, že má vždy právo na to, aby každý rozhodčí nález přezkoumal nezávislý soud, pokud se na něj poškozený obrátí do tří měsíců od doručení nálezu.“
Kdo vlastně může dělat rozhodce? Nemůže to být někdo, kdo je napojený na prodejce nebo nějaké další firmy?
„Rozhodce spotřebitelských sporů může být pouze osoba zletilá, způsobilá k právním úkonům, a hlavně s ukončeným právnickým vzděláním a zapsaná na seznamu rozhodců u Ministerstva spravedlnosti ČR.
Navíc je rozhodce povinen vždy stranám před zahájením řízení sdělit, jestli se v posledních třech letech nepodílel na rozhodčím řízení, kde byla účastníkem některá ze stran sporu.“
